|
zóna |
název |
Výkon [%FTP] |
Přibližná hodnota TF |
Popis |
|
1 |
Aktivní regenerace |
<55% |
<68 |
Pohodová jízda velmi nízkou intenzitou, používaná typicky jako kompenzace tréninkového či závodního zatížení. Verbální komunikace během jízdy je zcela bezproblémová. |
|
2 |
Vytrvalostní pásmo |
56-75% |
69-83% |
Intenzita, kterou je možno absolvovat celodenní vyjížďky. Dýchání je pravidelné, konverzace stále bez problémů. |
|
3 |
Tempo |
76-90% |
84-94% |
Typická intenzita skupinové tréninkové vyjížďky, vyžaduje již odpovídající úsilí a koncentraci na jízdu a dýchání v pravidelném rytmu, komunikace je přerušovaná, ale stále možná. |
|
4 |
Laktátový práh |
91-105% |
95-105% |
Intenzita při absolvování časovky, doprovázená hlubokým pravidelným dýcháním, komunikace je již obtížná. |
|
5 |
VO2 Max |
106-120% |
>106% |
Typická intenzita opakovaných intervalů (3-8 min) na zvýšení VO2max. Konverzace již není prakticky možná. |
|
6 |
Anaerobní kapacita |
>121% |
- |
Krátké intervaly (od 30s do 3 min) typicky na zvýšení anaerobní kapacity. |
|
7 |
Neuromuskulární |
- |
- |
Velmi krátké, několikavteřinové sprinty maximální intenzitou (typicky starty, apod.). |
Zdroj: Training and Racing with PowerMeter, Hunter Allen, Andrew Coggan, 2005
Komentáře
Ivan Basso, FTP výkon
Nejlepší letošní výkon: 49 minut 46 sec na 384W (24.4.2008)
Nejlepší výkon za poslední měsíc: 52 minut 15 sec na 368W (10.10.2008), resp. 40 min 56 sec na 397W (10.10.2008)
To jsem zvědavej, jak bude lítat na jaře, když v říjnu jezdí takhle...
Můžete sami sledovat po zaregistrování na http://www.mapeisport.it/ (dop. P. Nič a M. Koubík), jsou tam v pravidelných intervalech zveřejňované zřejmě kontrolní tréninky ve formátu srm. Jen nevím, jak je to se stažením příslušného software, mě kliknutí na odkaz nic nedělá, ale prohnal jsem to přes WKO+, to požvejká skoro všechno.
Jsou tam i průběžné hodnoty hemoglobinu, akorát mi není jasné, proč je tam uvádějí vztažené k jakési abstraktní "referenční hodnotě" a ne přímo v g/l, jak je normální. Žádná referenční hodnota v podobě jednoho čísla pro hemoglobin pokud se nepletu není. Takhle si akci "čisté žíly" v cyklistice nějak nepředstavuju
No a pro hloubavé doporučuju přečíst i to, co o aktuální výkonnosti závodníků říká na cyclingnews Greg LeMond:
http://www.cyclingnews.com/riders/2008/interviews/?id=greg_lemond_oct08
(doporučila mi Janka Števková)
www.ondrej-vojtechovsky.cz/mytreneek/ondravojta
cca hodinový FTP výkon na úrovni 370W je zhruba na úrovni lepšího průměru u závodníků našeho silničního poháru...
Počkej Roberte, to mi musíš říct, koho považuješ za lepší průměr ČP.
Veřejně ukazuje výstupy z PT častěji pokud já vim hlavně Rosťa Krotký, který je jako člen kontinentálního týmu přece jen trochu (trochu dost) lepší než "lepší průměr" a podle toho, co je na Roadcycling je jeho loňské "personal best" na 60 minut nějakých 310 - 320 W. Těch 370 W má optimistickým pohledem na nějakých 30 minutách
(http://www.roadcycling.cz/fotogalerie/fotografie.php5?id=111&akt=5068).
Podle dalšího článku na RoadCycling má Paolo Bettini na AnP 6W/kg, což mi při jeho závodní váze 58 vychází na 348 W (i když to je asi z laboratorního testu a tam jsou výkonové hodnoty přece jen nižší)
(http://www.roadcycling.cz/index.php5?str=clanek&id=255&zpz=1).
A podle toho, co píšete na vašich oficiálních tránkách tady
(http://www.cycleops.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=41&Itemid=62) měl Danny Pate na TdF nejlepší srovnatelný výkon 355W/47 minut (71 kg, tedy 5,5 W/kg) a David Millar jel v časovce 36 minut 400 W a stačilo mu to na 3 místo.
To by znamenalo, že to s tou naší silniční cyklistikou není tak špatné, jak se často tvrdí, když má na ČP každý, kdo je lepší než lepší průměr (t.j. řekněme nějakých 40-45% závodníků) hodinový výkon blížící se dvojnásobnému mistru světa.
www.ondrej-vojtechovsky.cz/mytreneek/ondravojta
Vojto, ty články na www.cycleops.cz je třeba dočítat až do konce! viz. např.15 etapa TDF z které cituješ končí: "Favorité si v poklidu pelotonu počkali na závěrečné stoupání a tam si to rozdali. Místo 350W však jeli tempo 420W a v průběhu posledních 40 minut útočili jeden na druhého vražednými nástupy vysoko nad hranicí 600W." Jinak s neověřenými Wattovými údaji z tisku, doslechu a různých laboratoří bych zacházel velmi opatrně, některé rádoby wattmetry měří například pouze levou nohu, což se dá jen těžko porovnat s těmi dvounohými
Co se Bettiniho týče, jedná se o jednoduchou trojčlenku: jeho 6W/kg u normálního 70kg chlapa dělá už celkem brutálních 420W - což je opravdu o celý "parník" lepší výkonnost než lepší průměr 370W. A Rosťa Krotký by se asi dost urazil,kdybys ho pasoval na pouhých 320W/hod atd.atp.
Doplnění - 10.10. to u Bassa byla simulace časovky na dráze na silničním kole (podle výkonu a rychlosti ne na koze), 30 km za 41:10, na průměrné rychlosti 44,8 km/h, výkonu 396W a průměrné TF 173. Tedy vzhledem k tomu, že to nebylo v kopci už to docela slušný kalup je. Je docela zajímavé, že přesto, že to je na dráze, lítá mu výkon od 300W po 460W, začátek zřejmě malinko přepálil na nějakých 417W prvních 7 minut, na nějaké 24 minutě měl tříminutovou krizičku na 376W a poslední 4 minuty hezké vystupňování na závěrečných 450W - prostě doporučuju ke shlédnutí...
www.ondrej-vojtechovsky.cz/mytreneek/ondravojta
no vida. konečně rozumná řeč
a realita. A pokud někdo jede cca hodinovku průměrem ~400W a začne první pětiminutovku na 417W nemyslím si, že by to bylo nějak přepálené. Zejména v testu výkonosti ne. Co se týče proměřování Wattmetrů říkám to proto, že je opravdu důležité si ho minimálně jednou ročně nechat zkalibrovat (pokud to vůbec jde), protože jinak vycházejí neporovnatelná hausnumera (a některé přístroje i při nejlepší vůli ukazují pouze nepřesný výkon levé nohy, ale nestydí se uvést do materiálů přesnost měření +/- 0,5% - což už je opravdu silná káva...). Pro spoustu lidí bude také možná dost velkým překvapením, že suveréně nejdražší a jak říkáš "etalon" SRM driftuje s časem a teplotou suveréně nevíc, což v profi týmu, který má profesionální servisní zázemí většinou nevadí, ale normálnímu smrtelníkovi může dosti znepříjemnit život.
Co do toho furt taháš tu levou nohu chlape!
Data z ergoma jsem z toho záměrně vynechal. Kdybych je do toho počítal, měl bych ještě větší nároky, protože ergomo obvykle měří spíš víc než míň. A Basso měří na SRM, které je bez diskuze a etalon.
Já ten článek dočetl až do konce, máš pravdu, že tam je o čtyřstovkách, ale ten kopec hodinový nebyl
Já si taky myslím, že Rosťa má víc, ale v tom grafu prostě takový číslo zveřejnil, a to z "dvounohýho" wattmetru. Osobně typuju závodníka jeho výkonnosti na nějakých FTP 5 W/kg, t.j. 350W, přičemž patří někam do Top10% a průměr ČP ještě o nějakých 0,2W/kg míň. I proto, že v českých podmínkách FTP moc nehraje roli, jelikož tak dlouhý kopce tady nejsou, balík se roztrhá daleko dřív a na souboj na FTP prostě nedojde. V Čechách rozhoduje spíš výkon na 5 minut a schopnost ho často a rychle za sebou opakovat. Což bohužel mnohdy zhoršuje šance eliťáků uspět venku v opravdových kopcích, protože obojí dohromady se spojuje špatně.
Nicméně o víkendu byl Basso třetí na Japan Cup, takže uvidíme, jestli se objeví nějaké čersvé záznamy, ať už z tréninku, nebo přímo ze závodu.
www.ondrej-vojtechovsky.cz/mytreneek/ondravojta
tady musím souhlasit, jedním z nejdůležitějších parametrů jezdce ČP je 5-10ti minutový výkon (tedy jeho V02max) a dále jeho výkon na aerobním prahu. To jsou vlastně parametry závodníka který se věnuje především jednorázovým klasikám. Nesmí se však zapomínat, že všechny parametry spolu velmi souvisí a klíčovou roli hraje většinou to, kolikrát je schopen daný závodník svoje pětiminutové max.zopakovat. To byl například jeden z důvodů Bettiniho úspěšnosti. Dovedl svoje 5ti minutové max.zopakovat během závodu tolikrát, kolikrát bylo potřeba...
A ještě na jednu důležitou věc si tady narazil. FTP tak jak je původně koncipované je sice pojem odpovídající významem v tréninku podle výkonu anaerobnímu prahu v "laktátové a ventilační teorii", to ale neznamená že je to totéž. Pro závodníka na amatérské úrovni a nebo "průměrného" závodníka ČP je FTP blíž výkonu na AeP než AnP, protože výkon, který by dpovídal AnP není v praxi schopen hodinu udržet - což pro profesionála z TdF zjevně není problém. Binec v tom dělá fakt, že profesionál z TdF má ve vrcholné formě na anaerobním prahu zhruba takový laktát jako amatér na aerobním (neptejte se mě proč
). A k tomu v tom dělají ještě větší binec navyklé zkratky, kde v AeP a AnP je P česky Práh, kdežto ve FTP je to anglicky Power 
www.ondrej-vojtechovsky.cz/mytreneek/ondravojta
To máš pravdu - souvisí, a to zajímavým způsobem. Už jsem to tu někde psal - Coggen dělí cyklisty do tří základních typů podle toho, v jaké kategorii mají ve srovnání s ostatními konkurenty své kategorie nejvyšší výkonnost. Kategorie jsou výkon na 15 sec, 5 minut a FTP (tedy 1 hodina). Typy závodníků jsou sprinter (výkon na 15sec výrazně dominuje), stihač (dominuje výkon na 5min) univerzál-silničář (mírně dominuje FTP, ale ne tolik jako u ostatních kategorií jejich specializace).
Celé to pak funguje jako v RPG hrách (počítačových, ne těch ze školení dealerů
(RPG znamená tady "Role Playing Game", nikoliv "Rocket Propeled Grenade" 
): Podle celkové výkonnosti závodníkovi přibývá "výkonnostních bodů", které zaměřením tréninku rozděluje do jednotlivých kategorií. Čím více má "výkonnostních bodů", tím vyšší může být jeho dominance v konkrétní kategorii a nebo naopak vyšší průměrný standard ve všech třech. Vždycky je tu ale otázka taktického rozdělení "bodů", jelikož jak specializace, tak univerzalita znamená taktickou nevýhodu ve chvíli, kdy se závod rozhoduje v situaci, která zvolené specializaci nepřeje. Pro univerzály je to třeba spurt proti specialistovi spurterovi, pro spurtera souboj na FTP v dlouhém kopci (a nebo spíš pro Česko typičtější terezín) atp.
www.ondrej-vojtechovsky.cz/mytreneek/ondravojta
výhoda ale je, že u těch her ty body naskakujou nějak automaticky
Mě to připadá že dost lidi se tváří že tomu s waty a závislostmi TF rozumí, dokonce si na tom založilo živnost. Ale výsledek je ten, tedy podle mě, že stejně každý jedinec je jiný a osobní zkušenosti trenéra který dokáže se poučit z chyb nelze žádnými pomůckami na měření nahradit.
Zkušenosti trenéra se určitě ničím nahradit nedají. Ale přesně trefené, každý jedinec je jiný. Je třeba zkoušet. Podle čeho, jak hodnotit?
Jen malý názorný přiklad. Auta mají většinou otáčkoměr, proto řidič může sledovat nejen rychlost ale i další parametr, kterým je "výkon" motoru. Novější auta již udávají momentální spotřebu PHM. Jsou to relativní čísla, s určitou nepřesností. Ovšem díky těmto pomůckám nejen mohu ušetřit PHM ale šetřím správným zacházením i motor. Stejné je to u cyklisty nebo jiného sportovce, který používá pomůcky např. na měření TF, kadence, wattů. Dále bychom mohli pokračovat co se stane s motorem, když přidáme lepší směs paliva, mazání, pneu, těch detailů je, jako u sportu, celá řada.
Proto já říkám pomůcky ano, dle správného návodu, a učit se z vlastní zkušenosti a poznatků druhých.
Ve svých trenérských začátcích v atletice jsem považoval za jedinou ideální možnost, trénink absolvovat se svým svěřencem, být v kontaktu a vnímat jeho pocity. Nyní se již řadu let věnuji cyklistice, kde ty parametry tréninku se dají dost dobře sledovat a vyhodnocovat. Již to nemusí být jako věštění z křišťálové koule. Časem trenér zjistí co je vhodné, co naopak k ničemu nebo přímo nevhodné. Těch cest k úspěchu je celá řada, je třeba vybrat tu správnou. V tom jsou pomůcky užitečné, v dnešní době již nepostradatelné.
Soudného čtenáře bych na tomto místě poprosil, aby se nenechal znechutit od tzv.samoteoretiků tréninku
a přijal jako fakt, že trénování s watty přináší do tréninku objektivitu a přesnost místo tápání a tlachání o milimolech a co je velmi příjemné i relativní jednoduchost. Ostatně pokusíme se to demonstrovat v dalších dílech seriálu o trénování s watty. Výše uvedené rozdělení energetických režimů organismu dle aktuální wattáže dává sportovci dostatečně přesný obraz o tom v jakém režimu se jeho tělo momentálně nachází, které energetické pásmo tedy trénuje a k jaké pozátěžové adaptaci organismu velmi pravděpodobně dojde - což na rozdíl od tréninků odkázaných pouze na TF, zejména pak ve vyšších hladinách TF, je objektivita a jednoduchost takřka k nezaplacení...
Jen pro doplnění:
Pro trénink s wattmetrem je důležité si uvědomit, že neexistuje žádná jednoduchá úměra nebo matematická funkce, která by dávala byť i u jednoho a téhož sportovce v konkrétním období do přesné závislosti výkon, laktát a TF. Nelze tedy zapsat něco jako La=f(p), TF=f(p), p=f(La), p=f(TF) (tedy doufám, že p je výkon
). To je rozdíl oproti starší teorii tréninku podle tepové frekvence a prahů získaných z laboratorního vyšetření, která předpokládala, že takový vztah existuje. V reálných podmínkách (ne v laboratoři) souvisí průměrný výkon a průměrná TF spolu jen velmi volně, v podstatě jediné co se o tomto vztahu dá říct je, že s rostoucím průmerným výkonem roste průměrná TF, ale jak moc a v jakém poměru závisí na mnoha dalších faktorech. Proto jsou v tabulce uvedené TF napsané jako přibližné.
Nakonec kdyby taková jednoduchá úmera existovala bylo by celé to trápení s vývojem wattmetrů zbytečné, jelikož měřit tepovku je daleko jednodušší.
www.ondrej-vojtechovsky.cz/mytreneek/ondravojta
To je z mého pohledu nejdůležitější. Uvědomit si, že tělo není stroj.
V učebnicích tréninků různých sportů je několik desítek let řada grafů a tabulek. Základ většinou zústává stejný. Rozdíl je jen v tom, že ten výsledek, tedy výkon, jsme schopni s určitou nepřesností změřit.
Dnes je těch měřitelných veličin podstatně víc. Základ ovšem zůstává stejný. Sportovec, který je jedinečný, má svůj talent a sportovní předpoklady, ale spoustu slabin. Trenér využívá své, a dostupné zkušenosti ke své práci zkoušek a omylů. Jedním z největších omylů jsou neúměrné skoky v tréninku, se snahou rychlého růstu výkonnosti, a nedostatečná regenerace. Ovšem díky vývoji sportovních pomůcek, které měří veličiny tréninkových ukazatelů, máme možnost těmto omylům předcházet. Trénink je tak založen více na realitě, skutečnému působení tréninku a následné adaptaci, než našich předpokladech.
Doplním ještě k regeneraci vhodné svalové elektrostimulátory, o kterých již pan Kleiner psal například v Pelotonu. Dalších pomůcek je celá řada.
A doplnění doplnění
FTP (functional treshold power) nemusí odpovídat "výkonu na anaerobním prahu" změřenému v laboratoři a průměrná tepovka při intervalu na FTP nemusí odpovídat (a v drtivé většině případů taky neodpovídá) tepové frekvenci anaerobního prahu z laboratoře. Jinak řečeno - přechod z tepovek na výkon nelze udělat mechanickým přepsáním tepovek výkonem.
www.ondrej-vojtechovsky.cz/mytreneek/ondravojta
Pokud je uveden laktátový práh 95-105%, tak 100% je stále laktátový práh.
Pro ty, co nečetli říjnové číslo Pelotonu je článek naprosto nepochopitelný. Výkon je jasný, ale hodnoty tepové frekvence?! x% TFmax nebo TF na úrovni prahu?
Odpověď na váš dotaz jste si asi uvědomil, jakmile jste stisknul "odeslat", ale pro jistotu: jedná se samozřejmě o % z TF na úrovni ANP (106% procent z Max TF by byl nesmysl), ale jak je uvedeno - u tepů jde skutečně o hrubé rozmezí pouze pro přiblížení kde se při uvedené wattáži tep obvykle nachází. Dokonce v zónách 6 a 7 nemá praktický význam ani tep sledovat, protože ten v tak krátkém čase nestačí na zátěž adekvátně zareagovat (viz.zářijový Peloton
Pane Kleiner, nedaly by se uvést pro orientaci W výkony v ANP některých známých sportovců například v začátku přípravného období a v období závodním?
Šestý muž na letošních OH v disciplíně MTB jezdí při tréninku trvajícím přes 30 minut na zátěži 420 watů, přičemž jeho maximální výkon při "Stuffentestu" je 7,2 w/kg. To snad stačí?
Děkuji pane Mikšík, v tomto směru jsem maximalista, pro moji práci mě těch údajů zajímá podstatně víc.
Ten můj návrh ztroskotal hlavně na tom, že se každý trenér zajímá o trochu jinou problematiku, to nemluvím o úrovni vědomostí každého z nás. Proto se tímto omlouvám, ale nechávám to stále otevřené.
Děkuji za námět, pokusíme se v tomto smyslu něco připravit v budoucích dílech.
tak neco se da vycist zde http://www.fixedgearfever.com/downloads/PASO.ppt
zkus overit spravnost, a jak vzdy duveruj, ale proveruj, tot poplatno na cely clanek:-)
Ondro, mas tam pekny vzorecek
Jeste nekde mam kriticke vykony dle specializace cyklisty....musim najit..
Děkuji, opravdu zajímavé grafy i ten vzorec, ovšem má otázka zněla jinak.
Samozřejmě by bylo zajímavé srovnání cyklistů dráha, silnice a XC, možná ještě cyklokros specialistů, ne těch, kteří to kombinují.
Máme rychlostní průměry mužů a žen, wattové výkony některých žen jsou na úrovni mužů, přesto se jim nemohou rovnat.
Vliv frekvence šlapání na rychlost a výkon.
Je řada možností, jak ukázat využití moderní techniky v jednoduchém cyklickém pohybu, jakým je šlapání na kole. Nic složitého na tom pohybu není, přesto rozhoduje řada detailů, které nám mohou pomoci ten výsledný výkon zlepšit.
Mě by z toho nejvíc zajímal vztah "moment na klikách x kadence = výkon". Je jasné, že záměnnost těchto dvou faktorů v součinu je limitovaná a že bude i pro cyklistu existovat podobný graf jako u spalovacího motoru, kde je v jiných otáčkách vrchol kroutivého momentu a v jiných vrchol výkonu. Ale jak kontrétně tenhle vztah vypadá, jaká je jeho teoreticky optimální podoba a jak se liší u konkrétních závodníků nebo charakteristických specializací nevím a nikde jsem na to v literatuře nenarazil.
Roberte, nemáš o tom něco?
www.ondrej-vojtechovsky.cz/mytreneek/ondravojta
Optimalizace výkonu v cyklistice spočívá většinou v maximálním využití jak kardiovaskulárních tak silových dispozic jedince v požadovaném časovém rámci. To první se dělá zjednodušeně pomocí kadence to druhé pomocí síly na pedál. Každý člověk, stejně jako motor, má nějaké své "konstrukční dispozice", které se dají vhodnými tréninkovými stimuly rozvíjet. Motor však nepředěláš (stejně jako z Ulricha se nepodařilo kadenčně udělat Armstronga, přesto vynikající závodník, který ale díky tomu například špatně reagoval na nástupy). Pokud si chceš počíst o "optimální kadenci" pak doporučuji dát toto heslo na pubmed.gov a vyjede ti odhadem 50 seriózních vědeckých prací na toto téma
Na první nástřel "naštěstí" ne padesát, ale jen sedmnáct. Naštěstí proto že v aspoň v medicíně platí, že čím víc vědeckých prací, tím míň se o tom tématu doopravdy ví
. Dík za tip!
www.ondrej-vojtechovsky.cz/mytreneek/ondravojta
Zvolit optimální kadenci jsme zkoušeli u Jirky Novotného v CASRI. Byl to zajímavý a poučný pokus. Po třech letech kadenčního tréninku bylo téměř jasné, že výsledné hodnoty budou nejvýhodnější ve vyšší kadenci. Zajímavé bylo právě sledovat parametry výkonu a kadence.
Pracovat dál v tréninku, na pro tělo, svaly výhodné kadenci, je podstatně těžší. Optimální kadence je jiná u časovky, silničního závodu, při sklonu terénu. Trénink v cyklistice má své kouzlo ve variabilitě tréninkových prostředků, které jsou dále určeny volbou jednotlivých cyklistických disciplin. Je to ovšem jako s celým trénováním. Podle přístupu k tréninku mohu čekat úrodu.
Jak na těchto stránkách sleduji, moc zájem podělit se o některé zkušenosti není. Proto patří dík právě Vám pane Kleiner a Vojtěchovský, že máte trpělivost a chuť nás trenéry a ostatní zájemce, dále poučit a vzdělávat.
Žádný učený z nebe nespad, ale Vaše zkušenosti jsou podložené praxí, zájmem vědět a jít stále dál.
Tady je pravda, která by se dala klíďo do kamene tesat - a sice, že zapracovat na kadenčních dispozicích neuškodí nikomu, byť z něj Armstrong asi nikdy nebude. Wattmetr má tu obrovskou výhodu, že má člověk před očima černé na bílém, že to zdánlivé šmrdlání fakt funguje.
www.ondrej-vojtechovsky.cz/mytreneek/ondravojta
Proti panu Coggenovi nemám nárok něco ověřovat, není větší mág přes výkon
.
Mě spíš zaujalo, že tam má graf ATL/CTL/TSB už v roce 1998, přičemž do TrainingPeaks WKO+ to přidali až v poslední době (minimálně do verze 2.0) a tedy loni nebo letos. Mimochodem, teorie je to zajímavá, ale na rozdíl od tý závodnice u mě nějak nefungovala, protože podle ní bych měl nejlepší fazónu vždycky když to na podzim už zabalim
www.ondrej-vojtechovsky.cz/mytreneek/ondravojta