Opravdový start kariéry prožil italský švihák na mistrovstvích světa juniorů v letech 1998 a 1999. V holandském Valkenburgu podlehl v závodě s hromadným startem pouze Marku Scanlonovi z Irska a v časovce bral za Cancellarou a Hiekmannem bronz. O rok později prožil Pozzato rozporuplný šampionát ve Veroně. Obrovské zklamání vykoupila neskutečná radost. Pozzato si brousil zuby na duhový trikot, jenže poté, co se do úniku dostal Damiano Cunego musel respektovat nadřazené zájmy squardy azzury. Mistrem světa se stal krajan.
Rodák ze Sandriga netruchlil dlouho. „Na mistrovství světa si budu pamatovat celý život. Právě ve Veroně mě v osmnácti letech kontaktovala Mapei. Jeden z nejlepších profesionálních týmů na světě. Byl jsem úplně mimo,“ vzpomíná italský talent ve svém životopise.
Management italské stáje se zaměřil na vypiplání a postupný rozvoj cyklistické osobnosti. Nejvíce úspěchů Pozzato posbíral během posledního třetí výučního ročníku. V červenci roku 2002 zvítězil v prologu českého etapáku Bohemia Tour. To byl Ital ve finální přípravě na Tour de l'Avenir. Závod, na kterém odstartovala hvězdnou kariéru řada hvězd ráže Bernarda Hinaulta, Laurenta Fignona či Miguela Induraina. Nabuzený Pippo vyhrál hned první etapu a na „Tour de France mladíků“ se oblékl do žlutého trikotu lídra.
„Měl jsem pocit, jako bych se prstem dotýkal nebe. Navíc druhé vítězství jsem přidal v páté etapě. Vedle mého osobního úspěchu jsme slavili i triumf celkový, protože konečné pořadí ovládl týmový kolega Jevgenij Petrov.“ Na konci úspěšné sezony italský cyklista přestupuje do formace Fassa Bortolo.
Během své profesionální kariéry oblékl Filippo Pozzato pět trikotů renomovaných stájí. Během dvou či tříletých kontraktů vyhrával uznávané závody, ale nikde se úplně nevymanil z role nádeníka týmových kapitánů. Pod Giancarlem Ferrettim ve Fassa Bortolo prožil milovník lyžařského sportu dva zářné okamžiky. V sezoně 2003 se stal celkovým vítězem Tirreno-Adriatico a následující rok vyhrál sedmou etapu na Tour de France. Pozzata přibrzdila zranění a jedničkou v souboru byl především spurtér Alessandro Petacchi.
Už v dresu Quick Stepu bere Pozzato v polovině sezony 2005 hákem klasiku HEW Cyclassics v Hamburku. Zářez z kategorie TOP přišel o rok později na klasice Milán - San Remo. V závodě pracoval Pippo pro týmového kapitána Toma Boonena, ale ten neměl zrovna den a Ital dostal zelenou. Rozhodující atak rozpoutal společně Alessandro Ballanem při stoupání na Poggio. Zbavili se obávaných spurtérů a cesta k úspěchu byla otevřená.
Přetahovanou s Tomem Boonenem a Paolo Bettinim ukončil Pozzato přestupem do Liquigasu. Sezonu v zelenomodrém zahájil ve velkém stylu, když vyhrál Tour du Haut Var a Omloop Het Volk. Ceněný zářez přidal na Staré dámě, když byl nejrychlejší v páté etapě. O rok později se Pippo ocitl pod velkým tlakem vedení. Poté, co se dozvěděl, že se v barvách Liquigasu do silničního pelotonu vrátí Ivan Basso a stáj se zaměří především na Grand Tours, rozhodl se osmadvacetiletý Ital pro přestup do ruské Kaťuše.
První rok v ruských službách nebyl zlý. Celkově vybojoval Filippo Pozzato šest vítězství. Vyhrál klasiku E3 Prijs Vlaanderen a na Paříž-Roubaix dojel druhý za Tomem Boonen. Druhé místo mu ale dlouho šrotovalo v hlavě. Stěžoval si, že kvůli pádu Thora Hushovda nabral ztrátu čtyř až pěti vteřin a ztratil šanci na triumf. Navíc Boonen prý nepovoleně využil závětří oficiálního doprovodu. Na domácím šampionátu si Pippo spravil chuť, když vybojoval vážený trikot italského mistra.
Výsledky a zkušenosti s jednorázovými závody hovoří jasně ve prospěch italského zarputilce. Belgické kočičí hlavy Pozzatovi sedí a sám věří, že je na nejlepší cestě vyhrát letos na jaře alespoň jednu velkou klasiku. „Het Nieuwsblad je trasa, která je blízká mému srdci, protože jsem ji jednou vyhrál. Potom pojedu i San Remo, Flandry, Roubaix, Amstel Gold a Lutych. Lutych pro mě bude asi příliš náročný, ale závod jako Amstel Gold je moje parketa.“
Za největšího soupeře pro jednorázovky považuje Pozzato úřadujícího belgického šampióna. „Tom je odborníkem na tyto typy závodů. Na kostkách vždy ožívá. V loňském roce byl silnější než já, ale zpět se neohlížím. Do letošní sezony jdu s myšlenkou, že nikdo není neporazitelný.“
Předchozí týmy Filippa Pozzata: Mapei (2000-2002), Fassa Bortolo (2003-2004), Quick Step (2005-2006): Liquigas (2007-2008), Kaťuša (2009- )
SOUTĚŽ Král březnových klasik