Léta Páně 1987 nese první otisky českých galusek na francouzských silnicích monumentálního cyklistického podniku. V té době bylo Romanu Kreuzigerovi něco málo přes jeden rok. Dělal první krůčky, o kole neměl ani "ahnung". Po jednadvaceti letech je situace naprosto jiná. Díky nadanému dvaadvacetiletému jezdci se v horkých červencových dnech stane cyklistika v České republice žádaným artiklem.
Zbožňované Tour se jako první zúčastnili Čech Květoslav Palov a Slovák Milan Jurčo. Start na největším cyklistickém klání planety byl jedním z důvodů Palovovy emigrace. Z amatérských závodů v Itálii se nevrátil a odletěl do Austrálie. Ve Francii pak závodil pod hlavičkou anglického týmu ANC Halfords. Soupeřem mu v dresu Brianzoli - Chateau d` Ax byl i Milan Jurčo, který měl přechod k profesionálům schválen skomírající silou komunistického režimu.
Palov i Jurčo měli ke své nesporné výkonnosti i jistou dávku štěstí. Na Tour startovali v ročníku, ve kterém pořadatelé snížili počet jezdců jednoho týmu z 11 na 9 a mohli tak pozvat dvě další stáje. Jak Chateau d` Ax, tak ANC Halfords byly na francouzské Grand Tour nováčky. Pořadatelé naservírovali účastníkům brutální porci 4 231 kilometru rozdělených do 25 etap.
Oba premianti zažili na Tour de France zářivé momenty. Časovkář Jurčo vletěl do závodu pátým místem v berlínském prologu, když na vítězného Jelle Nijdamema ztratil osm vteřin. Alpy na kole nezdolal. Milan Jurčo první ročník nedokončil. Hodně stála robustního rychlíka horská jízda proti stopkám. V 18. etapě se končilo na věhlasném Mont Ventoux. Jezdec italské stáje dosáhl nejslabšího času. V následující horské etapě vzdal. Opojnou jízdu po Champs Elysées si vychutnal o rok později. V cíli Staré dámy 1988 byl klasifikován na 139. místě.
Květoslav Palov v roce 1987 dokonce bojoval o etapový vavřín. Ve dni dlouhém 230 kilometrů vyhrál prémii a ještě vyprovokoval únik pětice cyklistů. Skupinka dotáhla trhák až do cílového města. Jenže v posledních kilometrech začala taktizovat a zhruba na metě 1 000 metrů byla doražena. Nicméně Palov se stal prvním Čechoslovákem, který dokončil Tour de France a to na 103. příčce.
Dalšími českými účastníky Tour de France jsou Tomáš Konečný (89. ročník TdF, 2002, stáj Domo-Farm Frites), René Andrle (90. ročník TdF, 2003, stáj ONCE-Eroski) a Jan Hruška (91. ročník TdF, 2004, stáj Liberty Seguros). Tomáš Konečný se spolu s Pavlem Padrnosem pyšní nejvyšší pozicí v celkovém pořadí, kdy vlaječka České republiky vlála zásluhou jejich výkonům v letech 2002 respektive 2006 na 65. příčce. Z pohledu celkového hodnocení byl nejúspěšnější rok 2002 s trojnásobným českým zastoupením - Tomáš Konečný (65. místo), Pavel Padrnos (69.), Ján Svorada (131.). Minulý ročník 2007 se naopak uskutečnil bez českého cyklisty.
S velkým respektem a uznáním k ostatním českým účastníkům patří největší obdiv dvojici Ján Svorada, Pavel Padrnos. Svorada proslul třemi etapovými triumfy, z nichž největší hodnotu má jednoznačně vítězný dojezd na Champs Elysées na konci 88. ročníku TdF v roce 2001. Padrnos proslul jako oblíbený kumpán eskadry páně Lance Armstronga. V letech 2003-2005 si připsal díky členství v nezadržitelném šinkanzenu tři vítězství coby člen nejrychlejšího týmu v boji proti chronometru.
Pan Champs Elysées
Rodák z Trenčína s českým občanstvím okusil příchuť nejslavnějšího cyklistického klání hned osmkrát. Na první nedokončené oťukávání v roce 1993 navázalo velké vystoupení o letokruh později. Pokud etapa končila hromadným spurtem, probleskával v cílovém prostoru Svoradův dres stáje Lampre Panaria. Štěstěna ukázala Svobodovi vlídnou tvář v 7. etapě. Na trase mezi Rennes a Futuroscopem musel peloton spořádat 260 kilometrů. Rozhodovalo se ve spurtu. V něm jako první vystrčil kolo do cíle právě Ján Svorada. Na jeho štítě skončila všechna tehdejší esa. Abdoujaparov, Ludwig, Minali, Musseuw, Riis, Rominger, Indurain.
Nešlo jen o nějaký výkřik do tmy. Na 81. ročníku obsadil Svorada (230 bodů) třetí místo v hodnocení zeleného trikotu. Osmkrát dokončil den mezi nejlepšími deseti. Ve 13. etapě ho o druhý zářez připravil jen Riis. Více bodů nastřádali během 21 etap pouze Uzbek Djamolidine Abdoujaparov (322 bodů) a Ital Silvio Martinello (273 bodů). Svorada dokončil Tour na 103. místě.
81. ročník Tour de France, 1994
7. etapa, Rennes - Futuroscope (Fra), 259,5km
1. Ján Svorada (ČR) Lampre 5:56:50 (43,63 km/h)
2. Djamolidine Abdoujaparov (Uzb) Polti
3. Olaf Ludwig (Něm) Telekom
Svorada se etapově zaskvěl opět při své páté účasti. Velký výsledek vybojoval hned ve 2. etapě, která se jela na irské půdě. V dresu Mapeie zabodoval při dojezdu v Corku. Den na kole trval 5:45:10 hodiny. 205,5km urazil balík průměrnou rychlostí 35,72 km/h. Profil zvlnily pouze dva zanedbatelné kopce. Na 88. kilometru trojka Côte de Carrick-on-Suire a na 131. kilometru čtyřka Côte de Curtiswood. Ve spurtu pobil „český“ silničář Robbie McEwena, Lvího krále Cipolliniho, žluťáka Erica Zabela, Stuarta O´Gradyho či George Hincapieho. Ve zbývajícím průběhu Tour navíc dvakrát dojel třetí.
85. ročník Tour de France, 1998
2. etapa, Enniscorthy - Cork, 205,5km
1. Ján Svorada (ČR) Mapei 5:45:10 (35,72 km/h)
2. Robbie McEwen (Aus) Rabobank
3. Mario Cipollini (Ita) Saeco
I v roce 2001, ve dvaatřiceti letech, se protřelý lišák zapojuje do řady finišů. Pokaždé ovšem k dokonalosti něco chybí. Nastává poslední den 88. ročníku. Den D cyklistické kariéry Jána Svorady - 29. červenec 2001. Když vyhrát, tak se vší parádou. Předem bylo jasné, že svět bude potřetí hýčkat Lance Armstronga, ale na pařížském bulváru Champs Elysées se všichni klaněli nejdříve Jánu Svoradovi.
Vítězství bylo o to cennější, že i v poslední etapě zuřil boj o zelený trikot mezi Stuartem O'Gradym a Erikem Zabelem. Paříží se před dojezdem v úniku proháněla sedmičlenná skupinka. Balík ji zlikvidoval v posledním okruhu. Čtyři kilometry před cílem to risknul belgický časovkářský mistr Nico Mattan. Na poslední etapu příliš okázalé. Dostatečný náskok nedalo zrychlení ani Alexandru Vinokurovovi. Peloton šel do spurtu.
Ten rozjížděla stáj La Francaise des Jeux pro Jimmyho Caspera. Atak byl předčasný. Z práce cizích vydělal jezdec Lampre. Zrychlení vláčku ho 250 metrů před cílem vystřelilo o dvacet metrů před ostatní. Finišující Zabel s O'Gradym měli na zlikvidování náskoku málo času. Cíl. Ján Svorada vítězí. Zabel udržel těsný náskok před O´Gradym.
88. ročník Tour de France, 2001
20. etapa, Corbeil Essonnes - Paris/Chps.Elysées, 160,5km
1 Jan Svorada (Cze) Lampre-Daikin 3:57:28 (40,55 km/h)
2 Erik Zabel (Ger) Telekom
3 Stuart O'Grady (Aus) Credit Agricole
Domestik k pohledání
Jen o jednu frčku méně posbíral na území galského kohouta a přilehlých států během kariéry Pavel Padrnos. Sedm účastí ozdobily čtyři podíly na triumfu stájového kolegy. Ostruhy sbíral v dresech Lampre a Saeco. Do vítězené armády Lance Armstronga narukoval v roce 2002. Lídr historických tabulek v počtu celkových vítězství si „Pepana“ vážil především pro jeho oddanost. Domestikové mají v cyklistickém týmu podobnou úlohu jako vodiči v atletice. Hájí nedotknutelnost lídra, rozjíždí mu tempo v kopcích, odhlíží od vlastních ambic. Odměnou je jim výhra parťáka.
Pavel Padrnos se díky spojení s „americkými pošťáky“ radoval i ze tří prvenství během týmových časovek v letech 2003-2005. Celá stáj, Lance Armstrong a vůbec celý cyklistický svět, ti všichni si byli vědomi, že v jízdě proti stopkám se dá získat slušný časový polštář na hlavní konkurenty ještě před vjezdem do hor.
S primáty v časovkách jsou spojena i zajímavá umístění českého jezdce v průběžném pořadí francouzské Grand Tour. V roce 2003 US Postal porazil stáj ONCE o půl minuty. Pavlu Padrnosovi patřila po 4. etapě se ztrátou 27 vteřin průběžná 7. příčka. O rok později zdrtil modrý vlak druhý tým Phonak o 67 vteřin. Nejtěsnější bylo završení hattricku. Silný tým CSC šlapal na Ivana Bassa a Armstrongovcům podlehl pouze o dvě vteřiny. Po týmové časovce patřilo Padrnosovi 12. místo s mankem 1:32 minuty.
90. ročník Tour de France, 2003
4. etapa, Joinville - Saint-Dizier, TTT, 69km
1. US Postal 1:18:27 (52,77 km/h)
2. O.N.C.E.-Eroski 0:30
3. Team Bianchi 0:43
91. ročník Tour de France, 2004
4. etapa, Cambrai - Arras TTT, 64,5km
1. US Postal 1:12:03 (53,71 km/h)
2. Phonak Hearing Systems 1:07
3. Illes Balears-Banesto 1:15
92. ročník Tour de France, 2005
4. etapa, Tours - Blois TTT, 67,5km
1 Discovery Channel Team 1:10:39 (57,324 km/h)
2 Team CSC 0:02
3 T-Mobile Team 0:35
Černý kůň v zelenomodrých barvách
Historickým průřezem se dostáváme do hrdé současnosti. Liquigas si hýčká českou hvězdu Romana Kreuzigra. Druhý muž Kolem Romandie, vítěz závodu Okolo Švýcarska a třetí jezdec průběžného hodnocení seriálu ProTour má všechny předpoklady k překonání dosavadních nejlepších výsledků českých borců v celkovém hodnocení.
V nejbližší budoucnosti ho čeká boj o etapové vítězství, druhou postupnou metou je útok na bílý trikot pro nejlepšího jezdce do 25 let a pak možná, kdo ví, atak nejcennějšího cyklistického oděvu - maillot jaune.
Před prvním startem se Kreuziger snaží držet emoce na uzdě. Odborníci ho však pasují do role černého koně. Klapnout by mohl útok během profilově extrémní etapy. Výzva je to obrovská. Stejně jako Ján Svorada nezapomenutelně vryl své jméno do kostek nejslavnějšího bulváru v Paříži, Roman Kreuziger má dispozice vytesat své jméno do některého z alpských či pyrenejských velikánů. Mít jméno na seznamu vítězů horských etap je výsadou cyklistických králů.
Dělat společnost Emilu Georgetovi, prvnímu pokořiteli monumentálního Galibieru, Faustu Coppimu, prvnímu vítězi na Alpe-D´Huez, Octavu Lapizemu, prvnímu, před kterým se sklonil Tourmalet či Lucu Leblancovi, prvnímu muži v sedle v rámci TdF na Hautacamu, je snem, touhou i motivací každého cyklisty. Třeba takový Col de la Lombarde, kopec nejtěžší kategorie s délkou stoupání 21,5km, sklonem 6,9% a výškou dojezdu 2 351 metrů na prvního pána čeká. Na Tour totiž zažije premiéru.
Není vůbec od věci mít v cyklistickému profilu označení: Ten, který jako první na Tour de France zdolal Col de la Lombarde.
Česká statistická účast na TdF:
1987 Květoslav Palov (103.), Milan Jurčo (nedokončil)
1988 Milan Jurčo (139.)
1993 Ján Svorada (nedokončil)
1994 Ján Svorada (103., vyhrál etapu)
1995 Ján Svorada (nedokončil)
1996 Ján Svorada (nedokončil)
1998 Ján Svorada (nedokončil, vyhrál etapu)
1999 Ján Svorada (nedokončil), Pavel Padrnos (nedokončil)
2000 Pavel Padrnos (85.)
2001 Ján Svorada (129., vyhrál etapu)
2002 Tomáš Konečný (65.), Pavel Padrnos (69.), Ján Svorada (131.)
2003 René Andrle (83.), Pavel Padrnos (102., vyhrál týmovou časovku)
2004 Pavel Padrnos (79., vyhrál týmovou časovku), Jan Hruška (117.)
2005 Pavel Padrnos (95., vyhrál týmovou časovku)
2006 Pavel Padrnos (65.)
2008 Roman Kreuziger (?)
Komentáře
Jen tak na okraj: Djamolidine Abdoujaparov je Džamolidin Abdužaparov, Uzbek jezdící za SSSR, starý dobrý divočák ze Závodu míru (Michal Klasa, Jirka Škoda a spol. by o něm mohli vyprávět)! Jinak pěkný článeček.
A nejel TdF taky Rozvoda a Jiří Daler?
Zebra
to se nevi. Sam snad udaval, ze jo.
Jiří Daler nestartoval na TdF stoprocentně. A Otakar Rozvoda? V některých pramenech jeho mateřského klubu SK Slavia Praha se sice uvádí, že TdF jel, ale v oficiálních startovkách a ve výsledcích (třeba na Wikipedii) se jeho jméno nikde nevyskytuje. Takže na 99.9% TdF taky nejel. Tu desetinku procenta tam nechávám proto, kdyby šlapal pod nějakým jiným, třeba francouzským jménem