Listopad 2007. Květen 2008. Duben 2009. Co mají tato data společného? Tom Boonen měl pokaždé pozitivní mimosoutěžní test na kokain.
První případ se ututlal, podruhé byl vlastním týmem QuickStep vyřazen ze závodů Okolo Švýcarska a Tour de France. Na potřetí byl znovu týmem suspendován, ale přesto se vrátil, aby vyhrál národní šampionát a dokonce si vyvzdoroval přes sportovní arbitráž účast na Tour, která byla velmi symbolická. Světová antidopingová agentura (WADA) ani Mezinárodní cyklistická unie (UCI) kokain neřeší. Mimosoutěžní test proto nebyl dopingovým případem, pouze morálním proviněním.
Boonenův životní příběh čeká už řadu měsíců na happy end. Je názorným příkladem rčení o pádu z vrcholu na dno. Na tiskových konferencích se přiznával se slzami v očích ke kokainovým excesům a dušoval se, že se polepší. Zmiňoval ochotně drahá sanatoria, ve kterých se podrobí odvykací kůře, i když to podle vyjádření odborníků nebylo nutné, protože Boonen nebyl závislý. Na pár měsíců byl ale klid. A pak to začalo nanovo...
Sezona 2010 má být jiná. Třeba už jen proto, že manažer QuickStepu Patrick Lefevere údajně ztratil se svým oblíbencem trpělivost. Přestal ho chránit, přestal být na něj hodný. Výsledkem má být nový Tom Boonen. Po fyzické stránce si má zachovat to nejlepší ze staré verze belgického šampiona, ale po té psychické má jít o nového člověka. Už žádná znuděná sportovní hvězda, která se poflakuje po večírcích se „zlatou mládeží“ v Monaku a čas od času si jde „přepudrovat“ nos. Lefevere před sebou vidí motivovaného sportovce. „Je ale těžké mluvit o novém Tomovi, když mu letos táhne na třicítku,“ usmíval se šéf stáje během týmové prezentace. Zároveň mezi řádky naznačil, že nebude zase až tak snadné, aby Boonen získal zpět celou jeho důvěru.
V teple Kataru ale mezitím rozkvetla zajímavá cyklistická květinka. Boonen vyhrál na úvod sezony hned dvě etapy, celkově dokončil na třetí příčce. V Ománu pak přidal celkové druhé místo. Bojuje, v závěrečných spurtech se může zase spoléhat na svou rychlost. Pokud byl v některých fázích loňského roku trapnou připomínkou kdysi mimořádného závodníka, teď se zdá, že je všechno na dobré cestě.
I když...
Úvody sezony Tomovi vždycky vycházely. Před rokem v Kataru dokonce celkově vyhrál a pak přišly jarní klasiky, které zvládl ve velkém stylu. Vyhrál Paříž-Roubaix (potřetí v kariéře – 2005, 2008, 2009), Kuurne-Brusel-Kuurne, druhý byl na E3 Prijs Vlaanderen a Paříž-Tours, třetí pak na Dwars door Vlaanderen. Jenže pak mu došel dech.
Paříž-Roubaix 2009 – Boonenova neděle na Pekle severu
„Letos je to jiné. Něco se v něm změnilo. Je uvolněný, v pohodě,“ všiml si Boonenův kolega Kevin Seeldrayers.
„Pochopil, že nemá kariéru za sebou, ale pořád ještě před sebou. Můžeme se od něj dočkat velkých věcí,“ říká i Lefevere.
V hledáčku mají především Paříž-Roubaix. Čtvrté vítězství (a třetí v řadě) by ho vrátilo do centra pozornosti a na milost by jej konečně vzal i belgický tisk, který mu zatím dává hodně znát, jak bývalý idol a vzor malých dětí své fanoušky zklamal.
„Bylo by to pro mě něco mimořádného. Nejde mi ani tak o rekordy, jako o hlasitý vzkaz: Jsem zpátky!“ plánuje „Tornado Tom“.
Žádné pochybnosti? „Po fyzické stránce to ještě není úplně ono, ale brzy se dostanu zpět na svých sto procent. Na klasiky budu připravený,“ slibuje.
A to je zároveň tip pro vás všechny, kteří se zapojíte do soutěže Pelotonu o Krále březnových klasik. Pokud na svou soupisku zařadíte Toma Boonena, může to znamenat parádní výhru. Pokud je ovšem skutečně všechno tak, jak tvrdí. Uvěříte mu? Zaslouží si další šanci?
PRAVIDLA SOUTĚŽE Král březnových klasik