Giro d´Italia 2010

Celkem čtyři chronometry, z toho jedenkrát horská časovka na Kronplatz, pět etapových dojezdů na kopci, makadamové cesty v Toskánsku a šotolinové úseky na Kronplatzu, k tomu legendární stoupání jako Gavia, Monte Zoncolan či Mortirolo, to je nabídka "růžového závodu" pro rok 2010.

Trasa Giro d´Italia 2010: Z Amsterodamu do Verony

Je poměrně zajímavé, že ve velmi krátkém časovém rozmezí na nizozemské půdě odstartovaly nebo odstartují všechny tři závody Grand Tours. Letos v srpnu na motocyklové dráze v Assenu zahájila španělská Vuelta, Tour de France má zase svůj prolog pro rok 2010 naplánován do Rotterdamu. Pozadu tedy nemohlo zůstat ani Giro a tak zahájení 93.ročníku obstará první etapa v podobě prologu v Amsterodamu. Následující dvě etapy vedou ještě zcela po holandských silnicích a určeny jsou především spurterům.

Během čtvrtého dne se přesune celý peloton na severozápad Itálie. Čtvrtou etapou je týmová časovka na 32,5 kilometrů ze Savigliana do Cunea. Ještě pátá etapa má rovinatý profil, takže je dosti pravděpodobné, že v cílovém městě Novi Ligure bude v růžovém trikotu dekorován některý ze spurterů s vynikající časovkou. Pokud by startoval Švýcar Cancellara ze Saxo Bank, byl by on největším favoritem. Šestá etapa mezi městy Fidenza a Carrara poprvé v závodě nabídne kopce, přesto Passo del Brattello (940 m.n.m.) či Passo del Cucco (520 m.n.m.) nebudou pro závodníky ničím náročným. Následující sedmá etapa není výjimečná svým profilem, ale spíše povrchem. Těsně před cílem ve městě Montalcino zařadili organizátoři dva úseky po makadamových cestách, známých zejména z jarní novodobé klasiky Monte Paschi Eroica.

Až osmá etapa závodu přinese první horský dojezd, jedná se o 21 kilometrů dlouhý výšlap na vrcholek Monte Terminillo (1672 m.n.m.) v Apeninách. Právě zde se očekává první jasnější vykristalizování celkového pořadí. Devátá a desátá etapa zavede trasu Gira ještě více na jih, v obou dvou dnech se dají očekávat hromadné dojezdy. Jedenáctá etapa z Lucera do L´Aquily patří ke středně kopcovitým, když hned dvakrát vystoupají závodníci do nadmořské výšky přes tisíc metrů. Druhý týden závodu uzavřou etapy podél Jaderského moře s cílem v Porto Recanati a Cesenaticu, rodišti tragicky zesnulého vítěze Gira z roku 1998, Marca Pantaniho.

Závod začne gradovat až ve své závěrečné třetině. Čtrnáctá etapa startuje v pádské nížině ve městě Ferrara, ale ještě než skončí v Asolu, střihnou si závodníci okruh přes Monte Grappa, dvacetikilometrové stoupání do nadmořské výšky 1675 metrů. Těsně před volným dnem následuje 218 kilometrů dlouhé martýrium zakončené náročným stoupáním na legendární Monte Zoncolan. Naposledy na tomto brutálním kopci o průměrném sklonu přes 10% triumfoval Gilberto Simoni se svým pomocníkem Piepolim, tehdy v dresu týmu Saunier Duval-Prodir.

V šestnácté etapě se bude opět lámat chleba, neboť se pojede po jednoroční pauze horská časovka na Kronplatz. Zejména šotolinové úseky s maximálním sklonem až 24% budou dalším prubířským kamenem budoucího vítěze Gira. Následující etapa přinese stoupání na Passo delle Pallade a cíl v táhlém stoupání na Peio Terme. Před závěrečným vyvrcholením závodu je zde ještě jedna odpočinková etapa pro spurtery s cílem v Brescii. Pokud v tuto chvíli ještě nebude zcela jasno o vítězi 93.ročníku Gira, další tři etapy o něm jistě rozhodnou. Může se také stát, že přinesou naprosto nečekaný zvrat a sesazení dosavadního lídra. Devatenáctá etapa vede přes Trivigno (1608 m.n.m.) a zejména Passo del Mortirolo (1854 m.n.m.), další ze strašáků profesionálních cyklistů. Cíl je potom v Aprice, kam budou dojíždět závodníci jednotlivě či v malých skupinkách.

Až ve dvacáté etapě vystoupá peloton na Cima Coppi, tedy na nejvyšší bod Gira. Bude jím legendární Gavia s 2618 metry nad mořem, avšak ještě před tím budou závodníci šplhat do Livigna, taktéž do nadmořské výšky přes dva tisíce metrů. Cíl této etapy bude potom na Passo del Tonale. Závěrečná etapa nevede do Milána, ale ani do Říma, jako tomu bylo v letošním roce. Obě tyto italská centra závod vynechává a jedenadvacátá etapa se odehraje ve Veroně. Na programu bude 15,3 kilometrů dlouhá časovka se stoupáním a následným sjezdem z vrcholku Torricelle.

Tolik tedy k představení trasy Gira pro rok 2010. Celkem na peloton čeká 3 414 kilometrů rozdělených do 21 etap. Jeden prolog, po jedné týmové a horské časovce, k tomu jízda proti chronometru jako poslední etapa. Celkem sedm z etap je typicky spurterských, cíl na kopci je v itineráři závodu celkem pětkrát. Kromě úvodních tří dní v Holandsku zavítá ve dvacáté etapě Giro do Švýcarska, jinak se odehraje zcela na domácí půdě.

Mapka trasy Gira d´Italia 2010

Zdroj: www.giroditalia.it

Podrobný seznam etap

8. - 30. květen 2010

1.etapa Amsterodam (prolog, 8.4 km)
2.etapa Amsterodam - Utrecht (209 km)
3.etapa Amsterodam - Middelburg (209 km)
volný den
4.etapa Savigliano - Cuneo (týmová časovka, 32.5 km)
5.etapa Novara - Novi Ligure (168 km)
6.etapa Fidenza - Carrara (166 km)
7.etapa Carrara - Montalcino (215 km)
8.etapa Chianciano Terme - Terminillo (horský dojezd, 184 km)
9.etapa Frosinone - Cava De' Tirreni (188 km)
10.etapa Avellino - Bitonto (220 km)
11.etapa Lucera - L'Aquila (256 km)
12.etapa Cittá Sant´Angelo - Porto Recanati (191 km)
13.etapa Porto Recanati - Cesenatico (222 km)
14.etapa Farrara - Asolo (202 km)
15.etapa Mestre - Monte Zoncolan (horský dojezd, 218 km)
volný den
16.etapa San Vigilio di Marrebe - Kronplatz (horská časovka, 12.9 km) 17.etapa Brunico - Peio Terme (horský dojezd173 km)
18.etapa Levico Terme - Brescia (151 km)
19.etapa Brescia - Aprica (horský dojezd, 195 km)
20.etapa Bormio - Passo del Tonale (horský dojezd, 178 km)
21.etapa Verona (časovka jednotlivců, 15.3 km)

Favorité Gira 2010

Otevírat toto téma je rozhodně předčasné, avšak jisté je jedno. Růžový trikot budou chtít vybojovat domácí závodníci, neboť poslední dva ročníky patřily cizincům. Nejdelší půst zažili Italové v letech 1970 až 1974 a následně v rozmezí let 1992 až 1996, kdy italský závod ovládli cizinci. V sedmdesátých letech to byl především fenomén Eddy Merckx (čtyři vítězství), v letech devadesátých potom Miguel Indurain a dvojice Rusů Berzin a Tonkov. Kdo z Italů bude patřit k největším favoritům při návratu na trůn? Letos druhý dopingový hříšník Danilo Di Luca je ze hry venku, takže na řadu přichází v pořadí třetí Franco Pellizotti z Liquigasu. Ovšem v jeho případě bude hodně záležet na tom, s jakou formou a ambicemi nastoupí jeho týmový kolega Ivan Basso, vítěz Gira z roku 2006. Ovšem kdo další? Veteráni Simoni a Garzelli jsou již za zenitem, přestože jsou schopni bojovat ještě o etapové vavříny, na celkové pořadí to již není. Po triumfu Damiana Cunega v roce 2004 se od tohoto závodníka mnoho očekávalo, ale jezdec stáje Lampre zůstává stále za očekáváním. Jeho doménou se staly spíše jednodenní kopcovité klasiky. Šanci by mohl mít Vincenzo Nibali z Liquigasu, ale jeho i bude vedení spíše šetřit na Tour. Na pódiové umístění by možná mohl pomýšlet i Marzio Bruseghin, nová posila stáje Caisse d´Epargne. Ještě tu však zůstává jedno jméno, je jím Riccardo Ricco, suspendovaný za použití EPO CERA na Tour de France 2007. V březnu příštího roku mu vyprší dvacetiměsíční trest, takže by teoreticky mohl startovat.

Mezi závodníky s jiným než italským pasem lze najít též několik favoritů. V letošním roce si neuvěřitelným způsobem počínal Rus Menšov (Rabobank), který přijel s cílem připravit se na Tour, ale nakonec dobyl maglia rosa. O rok dříve zde triumfoval Alberto Contador, který nyní stále zůstává v očekávání, zda jeho stáj Astana obdrží licenci Pro Tour. Pokud by se však Contador ať už v jakémkoliv dresu postavil na start Gira, rázem by byl největším favoritem. A kdo další? Američan Leipheimer nebo Španěl Sastre? Záležet bude na mnoha faktorech a různých variant se nabízí mnoho. Jisté je však jedno, rozhodovat se bude především v posledním týdnu Gira 2010!

Poslední vítěz Gira Denis Menšov

HLASUJTE V ANKETĚ