König: Vary zapadly do přípravy na mistrovství světa

Leo, působíte zklamaně. Jak se z vašeho pohledu vyvíjel závěr závodu P-KV-P?

Odjeli jsme dvacet kilometrů před cílem na výkonnost s docela silným závodníkem. Pak se ukázalo, že realita je trochu jiná. Nechci se chvástat, ale celé jsem to odtáhl sám. Vždy, když jsem odstřídal, jsem musel hodně zpomalit, aby mě předjel. Než přídavný motor, byl pro mě spíš zátěží. Snažil jsem se ho proto urvat, zkoušel jsem to v každém kopci snad desetkrát, ale nepovedlo se to. V těch těžkých momentech byl silný a držel se mě. V závěru jsem si všiml, že za námi jede sám jeden závodník. Byly to asi tři kilometry před cílem, co mi navíc nakonec vítězný Schillinger přestal střídat úplně. Jenže já věděl, že pokud dojde na spurt, tak že ostrouhám. Proto jsem si chtěl udržet náskok alespoň před tím třetím, což se nepovedlo, když nás čtyři sta metrů před cílem dojel. Zkusil jsem nastoupit znovu v poslední zatáčce, protože jsem věděl, že je to mírně do kopce, což by mohla být pro mě výhoda. Ale nohy mě už v tomhle počasí po sedmi hodinách neposlouchaly. Říkám, že v tomhle počasí se mi nejezdí dobře, takže i tak je to pro mě hodně dobrý výsledek, protože jsem nečekal, že vůbec po dvou okruzích budu v závěru v popředí. Až ty emoce trochu opadnout, tak možná budu spokojený se třetím místem, ale momentálně jsou takové, že jsem hodně zklamaný. Chtěl jsem vyhrát. Je to český závod a moc jsem si přál, aby to dopadlo.

Pršet začalo v polovině závodu. Jak výrazně se počasí projevilo?

Musíme brát polovinu závodu z dvou set sedmdesáti kilometrů. Takže to jsou vlastně dva závody v jednom, když to vezmeme délkou. Byla určitě výhoda, že do Varů nepršelo. Tam se ale počasí úplně otočilo, byla strašná zima a já jsem sám jednu chvíli přemýšlel, že slezu. Mechaničák jsme měli vepředu a ke mně se nedostala pláštěnka. Opravdu ta zima byla strašná. Fakt je, že podmínky byly pro všechny stejné, takže nemá smysl si stěžovat. Každému ale sedí něco. Nevadí mi vedra, tohle je přesný opak, takže mohu být rád, že jsem tam v závěru byl a udělal alespoň takový výsledek.

Štve vás že „Vary“ vyhrál potřetí Němec, resp. zahraniční jezdec?

Loni mě to neštvalo, protože to byl Danilo Hondo, Němec z našeho týmu. Nebudeme si ale nalhávat, že jinak ano. Jsem zklamaný, že doma vyhrávají cizinci.

Jak závod zapadal před následujícím mistrovstvím světa?

Tři týdny jsem teď hodně závodil. Jel jsem Okolo Slovenska, teď jsme se vrátili Okolo Bulharska. Ideální příprava před mistrovstvím světa je většinou Vuelta, takže já jsem teď jel vlastně takovou menší Vueltu. Pro mě to bylo nějakých dva a půl tisíce závodních kilometrů, takže lepší přípravu jsem mít asi nemohl. K tomu týden před mistrovství světa jet takový závod na dvě stě sedmdesát kilometrů, je super. Myslím si, že v přípravě mě nic nezasáhlo, žádná nemoc, všechno se daří a i teď v Bulharsku se mi povedlo zajet nějaké výsledky, vyhrál jsem etapu a byl druhý a třetí. Věděl jsem tedy, že tenhle závod, pokud vyjde jak má, tak v něm mohu bojovat o přední místa. Nejvíc čeho jsem se bál, bylo počasí. Jinak příprava byla výborná.

Jaké jsou vlastně ambice?

Mistrovství světa jsem jel jen dvakrát v kategorii do třiadvaceti let, teď jedu poprvé jako prvoročák v elite, takže nevím, co od toho mám čekat. Trať jsem neviděl, i když jsem slyšel, že je těžká se dvěma kopci na okruhu. Nevím, jaké si mám představit cíle, uvidíme na místě.