V našem TOP 5 najdete jak momenty pěkné a radostné, tak chvíle úzkosti a strachu, bolesti i smutku. V letošní sezóně přišli tragicky o život Belgičan Wouter Weylandt a Španěl Xavier Tondo. Pochopitelně by si každý z nás nejraději pamatoval jen to dobré, bohužel ne vždy se to povede.
R.I.P. Wouter Weylandt
Devátý květen letošního roku se stal černým okamžikem letošní sezóny. Během třetí etapy Giro d´Italia zemřel na následky pádu belgický závodník Wouter Weylandt z celku Leopard-Trek. Tato událost zasáhla peloton a celé zázemí italského Gira. Den po tragické události se v závěru následující etapy seřadili na čele pelotonu všichni členové týmu a Američan Tyler Farrar z Garminu, tréninkový a blízký přítel Weylandta, a společně v obětí projeli cílem v Livornu. Následně kompletní tým Leopard-Trek i Farrar ze závodu odstoupili.
Nezničitelný Johnny Hoogerland
Tento moment byl jedním z nejemotivnějších na letošní Tour. Stalo se tak v etapě s pořadovým číslem devět z Issoire do Saint Flour. Zhruba 35km před cílem najelo auto francouzské televize do vedoucí pětice závodníků. K zemi se poroučel Španěl Flecha a Holanďan Hoogerland. Právě ten však vyletěl z vozovky a doslova se namotal do ostnatého drátu ohrady lemující silnici. Nohy mladého Holanďana vypadaly jako po útoku žraloka, on však sedl na kolo a s bolestivou grimasou etapu dokončil. Na pódiu byl potom dekorován do dresu nejlepšího vrchaře a následně neudržel emoce a při aplausu se rozplakal. Není se čemu divit, bolest, s jakou se musel následně popasovat, by jen tak někdo nevydržel. Johnny Hoogerland dokončil ještě následujících dvanáct etap a skončil na celkové 74. pozici letošní Tour de France.
Dar za dobré služby pro Tiralonga
Konečně se dostáváme k příjemnějším a radostnějším chvílím. Opět se vrátíme na Giro, tentokrát do cíle 19. etapy v Macugnanu. Španěl Alberto Contador se zde zachoval jako skutečný gentleman a dobrý přítel. V závěrečných kilometrech se na čele sólově pokoušel o triumf domácí Paolo Tiralongo (Astana), avšak za ním se hnala skupina hlavních favoritů. Právě z ní se odpoutal již téměř jasný vítěz Gira Contador, dojel Tiralonga, který evidentně začínal ztrácet a zcela nezištně mu jel tempo až těsně před cíl, kde se stáhl a nechal Itala užít si nefalšovanou radost. Alberto Contador se tak Tiralongovi odměnil za jeho dobré služby ještě z doby, kdy byli týmovými kolegy v Astaně.
Gilbert versus bratři Schleckové v Lutychu
Poprvé opouštíme prostředí závodů GT a míříme na nejstarší klasiku. Letošní jarní forma Belgičana Gilberta byla opravdu neuvěřitelná. Téměř v každém závodě, ve kterém nastoupil, patřil k hlavním favoritům. Po vítězství na Amstelu a Valonském šípu chtěl dosáhnout ardenského triptychu právě při Lutych - Bastogne - Lutych. Zhruba deset kilometrů před cílem se na čele pohybovala čtveřice Gilbert, Andy a Frank Schleckové a Greg Van Avermaet z BMC. Ve stoupání na Cote de Saint Nicolas nestačil Van Avermaet a tak byl závěr záležitostí čistě Gilberta a bratří Schlecků. Početní převahu však lucemburská dvojice využít nedokázala, ba naopak. Nejprve nestačil Andy Schleck, ale ještě se dokázal dotáhnout. V závěru tak rozjížděl tempo pro svého staršího bratra, ale na Gilberta by v ten den neměli snad ani ve čtyřech.
Lví srdce Thomas Voeckler
Domácí miláček Thomas Voeckler byl tím, kdo udělal z letošní Tour skutečně napínavou podívanou. To on vyfoukl favoritům maillot jaune, to on ho dokázal heroicky bránit přes Pyreneje a Alpy, až v poslední kopcovité etapě s cílem na L´Alpe de Huez o žlutou svátost přišel. Voeckler v ten den ukázal svou ohromnou kuráž a cyklistickou náturu, bohužel pro něj možná i částečně taktickou nevyzrálost. Když v úvodu zaútočil Contador a Andy Schleck, vydal se kupředu s nimi. To však byla sebevražda, na kterou také doplatil. Následně se mu snažil pomoci celý tým, ale naprosto vysílený Voeckler již nestačil. Přesto v cíli sklidil obrovské ovace od fanoušků, neboť opět po dlouhé době bojoval domácí jezdec o přední příčky Tour.