Karel Randák: Prezident svazu je jen figurka

Stal se z něj symbol změny. Jestli někdo dokáže oživit postupně umírající českou cyklistiku, je to Karel Randák. Alespoň to tvrdí jeho podporovatelé, kteří v něm vidí špičkového manažera. Člověk odtržený od reality, navíc nikdo neví, co od něj čekat. To je tvrzení oponentů, kteří zdůrazňují, že bývalý závodník a trenér je moc dlouho mimo cyklistické dění. Už 7. dubna mohou delegáti na volební konferenci rozhodnout, jestli se stane Karel Randák členem výkonného výboru. Z něj by pak mohl při dalších volbách zamířit rovnou na post svazového prezidenta.

Kdy jste začal zvažovat, že jste ochotný podílet se na dění v Českém svazu cyklistiky?
Ta myšlenka zazněla poprvé zhruba před rokem, možná o něco dřív, to přesně nevím. Považoval jsem to tehdy za nějaký záchvěv nespokojenosti těch, kteří mě oslovili. Zdálo se mi, že není všechno v úplném pořádku. Je mi ale jasné, že každá mince má dvě strany a jsou lidé, kteří jsou v tomto systému spokojení, a pak lidé, kteří se do toho systému snaží dostat. Ti první jsou zřejmě navíc přesvědčení, že to dělají dobře a já nevylučuju, že to dobře opravdu dělají.

Tehdy jste se tedy rozhodl, že se pokusíte dostat do výkonného výboru?
Tehdy jsem to považoval jen za okamžitý nápad několika lidí, a takových nápadů jsem zažil spoustu, takže jsem se o to nějak nezajímal. To přišlo až zhruba někdy před dvěma měsíci, kdy jsem byl opět osloven.

Těší vás takové oslovení? Říká se, že jste snad jako jediný schopný se stavem svazu něco udělat.
Zřejmě si myslí, že když jsem se dostal v jiné branži na nějaké posty, tak prostě musím vědět jak na to. Ale já jsem dalek toho, abych si o sobě myslel, že jsem snad spasitel nebo něco podobného. To je směšný.

Jak je to tedy s vašimi manažerskými schopnostmi? Ředitel civilní rozvědky není jen tak nějaký post.
Já byl zkrátka ve státní správě v nějakých funkcích, ale nevím, jestli jsem manažer typu, jaký potřebuje cyklistický svaz. Samozřejmě, mám vazby ze svého minulého působení. Mám kontakty, které by se mohly hodit, to nevylučuju. Mám i informace, které by se mohly hodit. Určitě je tady ale spousta lidí, která by to měla být schopná dělat na minimálně stejné úrovni, ne-li na lepší, protože se v cyklistice pohybovala celou dobu.

Je to pro vás výzva?
Výzva? Tak tohle slovo nemám rád. Fakt ho nemám rád...

V tom případě je třeba zodpovědět zásadní otázku: Proč kandidujete?
Cyklistika asi opravdu něco potřebuje. Neříkám, že jsem ten správný, ale něco by se změnit mělo. Necpu se navíc nikdy někam, čemu nerozumím. A cyklistice, aspoň myslím, docela rozumím. Nebo přesněji řečeno: Rozuměl jsem jí. Strávil jsem v ní půlku života. 

To ale pořád nepřesvědčuje o vaší motivaci.
Tak za prvé: Neměl jsem zrovna moc co dělat, tak proč to nezkusit a třeba to opravdu přinese něco dobrého. Budu to dělat jako koníčka, ne jako zaměstnání. A podle mých zkušeností pak mohou být v takové situaci výsledky nejlepší. A teď za druhé: Před více než měsícem se paradoxně objevila druhá motivace a ta zřejmě souvisí s některými mými osobními charakteristikami. Když jsem se dozvěděl, co všechno někteří lidé dělají, abych se do výkonného výboru nedostal, překvapilo mě to.

Kteří lidé?
Myslím, že není nutné být konkrétní.

Pustíte se i vy na poslední chvíli do lobbingu za svou osobu?
To je mi z duše protivné, protože to znám z předchozí branže. Lobbistické aktivity, kdy se lidé scházejí a domlouvají se, koho zvolí a koho nezvolí... Teď jsem zjistil, že se to týká i mě. Místo toho, aby se mě lidé zeptali, proč do toho jdu a čeho chci dosáhnout, snaží se, abych se do výkonného výboru nedostal. Nechme delegáty hlasovat a počkejme, jak to dopadne. Ale abych vzal auto a začal objíždět šéfy disciplín a kraje a chtěl od nich přísliby loajality? To jako zase pardon... Jsem ochoten pro cyklistiku pracovat, ale žíly mi to netrhá. Jestli chtějí lidé změnu, musí se o ni také zasloužit.

Pokud by se tedy na vaše cíle zeptali, co byste jim odpověděl? Představte si, že vedete řeč před delegáty – představte se jim.
Nemá cenu, abych přišel jako brouk Pytlík, který všechno zná. Logická reakce by byla, co tam před nimi dělám, když o tom nic nevím. Musím proto přiznat, že o tom opravdu nevím nic a musím to nejdříve zjistit. Dále se nechci přeceňovat, ale nějaké sponzorské peníze bych dokázal sehnat. Ale aby mě zase někdo nechytal hned za slovo, protože dnešní doba sponzoringu zrovna nepřeje.

Moc se mi nezdá, že byste o současném fungování svazu vůbec nic nevěděl. Spíš bych předpokládal, že jste se už s jeho vedením setkal a o problémech diskutoval.
Přiznávám, setkal jsem se s panem sekretářem Svobodou, který mi všechno popsal ze svého pohledu. Nedokážu teď říct, kdo má pravdu. Jestli je to tak, že se všechno dělá blbě a jsou problémy s financováním různých věcí. Nebo jestli má pravdu pan Svoboda, který říká, že to líp dělat nejde. To si teprve musím udělat obrázek.

Co pan prezident Štetina? V anketě na Peloton.cz se vyjádřil, že vás nezná a proto se k vám nebude vyjadřovat.
Pan Štetina? Neznám, nebudu se vyjadřovat...

Ale no tak. Teď prosím vážně.
Prezident je na svazu už dlouho a nic svazu nepřináší. Je to prostě jenom figurka. Ale pozor! Prezident svazu z podstaty funkce figurka je, co si budeme povídat. Jenže na druhou stranu by měl pro svaz něco dělat. Netroufám si zatím moc hodnotit, ale vidím, že ten současný toho moc nedělá. Jestli se někdo spokojí s tím, že má funkce a postavení a řeší tak svou prestiž a image, proč ne... Budiž mu to přáno, jen by neměl nechat sekretáře, aby sám hledal peníze pro fungování svazu. To je přece jednoznačně funkce prezidenta. Stejně tak však vidím, že někteří jsou s ním spokojení a chtějí ho tam mít. Každý má zkrátka takovou vládu, jakou si zaslouží.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Anketa Karel Randák zpět v cyklistice

Kdo je Karel Randák Bývalý špion Randák se vrací do cyklistiky!

Jak ho vidí ostatní Randákův návrat - klady a zápory

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vraťme se k panu Svobodovi. Ředitel svazového sekretariátu je všeobecně vnímán jako muž, který stojí za vším zlem v české cyklistice. Vyčítá se mu, že on ve skutečnosti ovlivňuje veškeré dění. Jaký je váš názor?
Jedni mu nemohou přijít na jméno, druzí mu na něj také nemohou přijít, ale připouští, že pro svaz sežene peníze, které se přerozdělují na ČSTV a podobně. Nevím, jestli je to pravda – já to nezjišťoval. Pokud ano, je to člověk na svém místě. Jenže on má taky svojí pravdu. Jestli řekne, že to dělat nemusí, že na tom není závislý a má jiné aktivity, což je asi pravda, a že to dělá jako srdeční záležitost... Jestli se potýká skutečně s tím, že mu zodpovědní lidé nedodají včas vyúčtování, nedodají mu nominace na akce a on pak v listopadu zjistí, že si někteří dělají ze svazu turistiku... Samozřejmě, jeho věcí nejsou nominace, jen se snažím vysvětlit, že v tom systému zkrátka něco nefunguje. Já ale nevím co. Nikdo nepřijde a neřekne upřímně, jak to vlastně je. Ti nespokojení vyprávějí jen o tom, co se jim nelíbí, druzí zase vyzdvihují pouze kladné argumenty.

Dovedl byste si představit spolupráci s panem Svobodou?
Dovedu. Úplně klidně. Pokud na něj někdo nadává, měl by si uvědomit, že částečně si za to může také on sám. Svoboda nemá kontrolu, měl by mít direktivně dané, co má udělat a do kdy to má udělat. Všechno pěkně nalinkované. A on si je toho dobře vědomý! Jenže to nikdo neudělá. Prezident svazu to nedělá.

Zaznamenal jste už negativní reakce na svojí snahu?
Někteří nechtějí, aby jim nějaký fízl začal vysvětlovat, jak mají dělat cyklistiku. To je jim proti srsti. Vždyť mě ale nikdo z nich nezná! Pár z nich si mě možná pamatuje jako trenéra, ti vědí, jak jsem s nimi zametal, to uznávám. Z toho zřejmě usuzují, že jsem takový nadále, aniž si něco ověřovali v mých předchozích zaměstnáních.

Nebudete tedy případně mít naopak ostych pořádně se do změn opřít?
Ostych mít určitě nebudu, ale nikdo nemůže čekat, že za týden vymetu půlku svazu a pak tam nasadím ty, kteří mě podporovali. Chci být nezávislý a nestranný. Moje současné postavení mi to umožňuje. Ani nemusím mít žádné funkce. Jestli chce být pan Štetina v UCI a nedělá tam ostudu, ať si jezdí po kongresech, dokud nezešediví. Mně je to jedno, já se nacestoval dost.