Vstupné. Vybírat, nebo nevybírat?

Protože jsem se s podobnými otázkami nesetkal zdaleka poprvé, cítím potřebu podat vysvětlení. Nerad bych vypadal, že kážu vodu a piju víno. Na cyklistické akce chodím zdarma, neboť se akredituji. Ale tady musím podotknout, že bych taky raději zaplatil a užíval si závodů jako každý jiný fanoušek, a ne trávil celý den bez jídla a pití, s jazykem vyplazeným na vestě, v jedné ruce diktafon, ve druhé foťák, a stresoval se, abych všechno stihnul zaznamenat. Ale zpět k tématu. Podivuje se snad někdo nad tím, že musí platit za vstupenky do divadel, kin a na koncerty?

Často chodím na prvoligový fotbal a hokej a také platím a nepřipadá mi to zvláštní, přičemž navíc ceny občerstvení bývají nad cenami v běžných restauracích. A ještě jeden příměr: Průměrné startovné, na v Česku tolik oblíbených bikových a silničních maratónech, dnes stojí minimálně pět set korun. Náklady na tuto kratochvíli strmě narůstají při započítání dopravy, jídla, a nedej bože, pokud dojde k pádu či defektu materiálu. Poptávka po těchto podnicích je přesto neutuchající.

Obecně jsem proti tomu, aby se na profesionální sport chodilo zadarmo. Aby profesionální sport fungoval zdravě, musí ho z větší části platit diváci a fanoušci. Jinak je to dle mého názoru amatérské hraní na profesionalismus. U nás jsou bohužel poměry v tomto smyslu pokřivené. Sport hradí zejména sponzoři, obce a kraje, potom MŠMT a ČSTV, „rozporcovaní medvědi“, a až na posledním místě vstupné platící fanoušci. Je jasné, že je třeba vzít v potaz náklady na vybudování oplocení a výrobu a distribuci vstupenek. U takového cyklokrosu je to mnohem složitější a dražší, než je to v případě sportů odehrávajících se na stadionech a v krytých halách. Na běžné závody by tyto náklady převýšily příjmy ze vstupného, takže vstupné nedává smysl, ale na úrovni Světového poháru a mistrovství světa už by to mělo být obvyklé. Jinak nemá smysl si na nějaký profesionální sport hrát. Pokud nedokážu přitáhnout na vrcholný světový sportovní podnik dostatek diváků, neměl bych ho pořádat.

Důvodem zavedení vstupného na mistrovství světa v Táboře není pouze snaha na tom co nejvíce vydělat. Bez příjmů ze vstupného by nebylo možné šampionát uspořádat, respektive ho ufinancovat. Nicméně se domnívám, že ceny vstupenek byly nastaveny vůči fanouškům korektně tak, aby nikoho neurazily. Pokud má někdo hlouběji do kapsy a špičkový cyklokros chce vidět, vypraví se do Tábora za sto padesát korun alespoň v sobotu na juniory a třiadvacítkáře a v neděli se bude dívat na přímý přenos v televizi. Fajnšmekři vyrazí v neděli za tři sta padesát korun na elitní ženy a muže a opravdový fanoušek cyklistiky stráví v Táboře celý víkend za čtyři sta osmdesát korun.

Nechci být pesimistou, ale příštím cyklistickým světovým šampionátem na české půdě bude asi opět ten cyklokrosový, ovšem až za mnoho let, až na nás znovu vyjde řada. Nepropásněme tedy šanci a podpořme společně české reprezentanty v čele se Zdeňkem Štybarem a Katkou Nash. Poděkujme jim za to, že nám celou sezonu dělají radost a v neposlední řadě obrovskou reklamu české cyklistice a České republice v zahraničí.

Neseďme doma a nežárleme na fotbalisty a hokejisty. Vždyť takový hokejový fanoušek musí absolvovat - a zaplatit si (!) - jenom v základní části extraligy dvacet šest domácích utkání, u fotbalu je jich patnáct. A že ta návštěvnost obou nejvyšších tuzemských soutěží vypadá ve srovnání s cyklistikou astronomická. Nenechávejme se my příznivci cyklistiky zahanbovat a to nejen v případě cyklokrosu!

Autor je redaktorem internetového serveru Cyklokros.cz

NÁZORY REDAKCE ČASOPISU PELOTON

Platit za cyklokros?

Martin Záruba, šéfredaktor  ANO
Nebudu používat argumenty typu, že v Belgii se platí nejen při mistrovství světa, nebo dokonce, že by mělo jít o jistý druh odměny organizátorům. Vstupné ale ukáže, jací jsou Češi skuteční milovníci cyklistiky a cyklokrosu. Ukáže i, jakou pozici má cyklokros mezi ostatními sporty. Bude to velký test. Protože, jestli mají světový šampionát a naděje na zlato Zdeňka Štybara opravdu nějakou váhu, platba za lístky fanoušky neodradí. Živá cyklistika je vždycky lepší než televize.

Marek Hubač, redaktor  NE 
Lidé nejsou v České republice za cyklistiku zvyklí platit. Dost příznivců cyklokrosu proto cestu do Tábora odloží a budou se raději dívat na přenosy v televizi. Bohužel tím, ale ulehčíme situaci soupeřům. Hlavně Belgičanům. Fanoušci Alberta, Nijse či Verveckena ví, že za světovou podívanou je potřeba zaplatit. Vstupné je od zážitku u trati mistrovství světa neodradí. Tím pádem převaha českých fanoušků nebude tak markantní.