Reklama

Reklama

Štybar: Z Tábora jsem už nemocný

V rubrice: | 1100 x přečteno
cyklokros_stybar_portret.jpg
Ilustrační foto Foto Michal Sváček / MF Dnes

V Belgii je fenomén, Česko zatím dvojnásobného vicemistra světa v kategorii elite, dvojnásobného světového šampiona ve třiadvacítce a nejnověji čtyřnásobného mistra republiky nedokáže pořádně ocenit. Jeho Belgičané mu rozumějí. Jestli ho pochopí i Češi, se ukáže 31. ledna v 15 hodin, kdy bude v Táboře jako velký favorit finišovat v závodě mistrovství světa.

O životě v Belgii

Co se děje v Belgii kolem Zdeňka Štybara?
Berou mě tam za svého. Asi i proto, že mám belgickou přítelkyni a postavil jsem si tam baráček. Popularita je daná tím, že každý víkend je v televizi nějaký závod, kde jsem vidět, a také tím, že jsem dal v poslední době spoustu rozhovorů, a to i do jiných než cyklistických časopisů. Nejlíp je to vidět před závodem před mým camperem. Na začátku sezony tam postávala jedna řada fanoušků. V polovině sezony tam byly řady dvě. A teď se začíná tvořit už čtvrtá. Lidé chtějí kartičky, podepsat fotku a tak. Na jednu stranu je to příjemné, na druhou stranu se stává, že nemám klid ještě nějakých patnáct minut před startem.

Kolik takových řad stojí před karavanem Nielse Alberta nebo Svena Nijse?
(rozesměje se) Je jich hodně. Nijs se raději rozjíždí na válcích v camperu. Ten zájem je šílený.

Střelkyně Kateřina Emmons nedávno prohlásila, že v Číně je díky svému olympijskému zlatu stejně slavná, jako Jaromír Jágr v Česku. Jste v Belgii také populární jako Jaromír Jágr?
To neumím posoudit. V Belgii nás ale s Abertem a Nijsem nazývají 'Velkou trojkou' – Gröte dri. Vypadá to tak, že po závodě vyjde v novinách stránkový rozhovor s vítězem a na druhé stránce jsou rozhovory s dvěma poraženými. Denně je v novinách něco o cyklokrosu, a to skoro ve všech novinách! Je to sport číslo jedna. Nejvyšší sledovanost na jejich sportovním kanále má zase cyklokros – na závody se prý kouká v televizi mezi 600 a 800 tisíci lidí. Přímo na trať se vydává přes patnáct tisícovek. V Zolderu třeba bylo dvacet tisíc lidí, přitom se platilo vstupné 15 eur.

O vztahu k novinářům

Jaké bylo zatím nejbizarnější interview, které jste poskytl?
(chvíli přemýšlí) Třeba rozhovor pro P Magazín. Jsou v něm polonahé modelky.

Takže belgická verze magazínů Playboy nebo Penthouse?
To zase úplně ne. Ale je to už takový víc otevřený časopis, nechci úplně říct, že bulvární.

Nemáte s tím trochu problém? Takové to: Ne, ne, ne, pojďme se bavit o cyklistice, na tohle vám nebudu odpovídat...
Ani ne, docela mě to baví. Jen to mám poslední dobou strašně nabité. Když jsem se vrátil ze svěťáku v Igorre, měl jsem každý den tři čtyři rozhovory. Přijel jsem z tréninku a od dvou do deseti večer se věnoval novinářům. Na soustředění to samé, přišel jsem z kola, sedl si a od jedné do sedmi jen rozhovory a focení.

O cyklokrosu a tréninku

Cyklokros je vůbec nevděčný sponzor. Silničáři a bikeři se můžou přes zimu připravovat v teple, vy místo toho závodíte.
Kdyby mě to ale štvalo, tak bych to nedělal. Sněží? No a co. Tak jedu do lesa, na ergáč nebo si dám válce. Vždycky je přece alternativa. Stejně se v tom závodí, proč v tom tedy i netrénovat? Když mám ale volnější program, rád zaletím na Mallorku, abych si dobil baterky a pořádně se připravil.

Belgičané jsou proslulí tím, jak jsou k sobě v tréninku tvrdí. Existuje vůbec počasí, kdy byste nevyjel?
To je jen v hlavě. Když vstanu, kouknu z okna a vidím, že mrzne a sněží, můžu si říct, že to nemá cenu a zůstanu doma. Nebo vím, že mám jít na čtyři hodiny na kolo, a tak jdu prostě na čtyři hodiny na kolo bez ohledu na počasí. Zrovna o Vánocích jsem zažil jeden z nejhorších švihů, jaké jsem kdy absolvoval. Byly čtyři stupně pod nulou, pršelo, na silnici byl led překrytý sněhem. Po čtyřech hodinách jsem měl na ramenou a rukávech centimetrovou vrstvu ledu. Když jsem pohnul hlavou, praskal led. Jen jsem doufal, že to nepraskají záda.

Čím to je, že se vám letos tak daří? Naučil jste se vyhrávat?
Začal jsem hodně spolupracovat s psychologem, to mi pomáhá. Jde sice o detaily, ale právě ty jsou důležité. Chce to říct si správnou věc ve správný moment. Tím, že jsem na tom začal dělat od léta, to ještě nemám úplně zažité. Smysl to ale určitě má.

O případném angažmá na silnici

Váš kamarád Roman Kreuziger se několikrát zmínil, že byste se ideálně hodil na silniční cyklistiku.  Jak se to poslouchá?
Pořád mě nějaké Pro Tour týmy lákají. Zrovna řeším, jestli prodloužit smlouvu na další tři roky, nebo se začít zabývat něčím jiným. Musím si to promyslet, protože mám velkou chuť dostat se na olympiádu v cross-country. Stejně tak platí, že jestli podepíšu na další tři roky cyklokros, ztratím životní šanci jít na silnici a zkusit si velké závody. Trochu se ve mně pere, kam se vydat.

Chápu správně, že na stole leží konkrétní nabídky z Pro Tour?
Něco tam je. Je to pořád s otazníkem, zabývat se tím budu až po sezoně.

Na čem bude nejvíc záležet?

  

CELÝ ROZHOVOR SE ZDEŇKEM ŠTYBAREM NALEZNETE V ÚNOROVÉM PELOTONU

Vyhrajte dres Zdeňka Štybara s podpisem!

Odpovězte správně na tři otázky a dostaňte se do losovacího osudí o podepsaný dres Zdeňka Štybara. Otázky naleznete v únorovém Pelotonu na str. 10.

Průměr: 4.9 (15 hlasů)

Komentáře

Za sebe musím říct, že bych Štybyho raději viděl závodit na silnici. To by byl klasikář panečku.

Návrh a realizace: SlusnyWeb.cz - Tvorba webových stránek