Závod amatérů byl vypsán na 50 minut plus jedno kolo. Okruh měřil 3007 metrů. Převýšení činilo 45 metrů. Asfaltové cesty tvořily 22%. Všem to bylo jasné: Bude se běhat! Bude se hodně běhat!
Na startu nejvíce pozornosti poutal Mike Kluge, obhájce zlaté medaile. Němec měl pomalované tváře jako indián. Ještě těsně před startem se choulil v první řadě do zimní bundy. Když startér oznámil minutu do výstřelu, startovní pole nesouhlasně zahučelo. Cyklokrosaři chtěli mít tuto šlamastiku co nejrychleji za sebou. Mezi favority šampionátu patřili Holanďané, Poláci, Němci. Zálusk si dělali samozřejmě i Čechoslováci.
Start. Při nájezdu do terénu se peloton téměř zastavil. Nohy v pedálech udržela pouze první šestice. Po dalších 200 metrech už běželi s kolem na rameni všichni. Čechoslováci se drželi dobře. Už první kolo věštilo úspěch. V terénu se to na špici trikolórou jenom hemžilo. Vedl Glajza (ten si dojel pro zlato o rok později), František Klouček čtvrtý, Šimůnek s Camrdou do desítky.
První kolo za 10:52. Na čele jedenáctičlenná skupina a v ní Glajza, Klouček, Šimůnek i Camrda. Druhá runda za 9:55. Na první figuře už mírně odjetý Karel Camrda, druhý Švýcar Roger Honegger, třetí Dán Henrik Djernis. Tohle pořadí vydrží až do cíle. Třiadvacetiletý Čech je mistrem světa. Na bedně se třese zimou i dojetím. Na sobě má duhový trikot.
„Karel přitom startoval do závodu z poslední řady. Tehdejší trenér Hasoň ho na poslední chvíli vyměnil za Hrice. Hodně záleželo na počasí. Technicky na tom byl na štíru, na ledu by to nevyhrál. Potřeboval, aby povrch byl měkký, roztátý, aby to bylo hodně běžecké,“ vzpomíná předseda cyklokrosové komise Českého svazu cyklistiky Čestmír Kalaš.
Pro Kalaše byl subtilní cyklokrosař v náročných podmínkách tajným koněm. „Na konci roku 1987 jsme jeli do Belgie na vánoční turné. To jsme ještě moc nevěděli, na jaké závody jezdíme. Pak jsme zjistili, že to byla Superprestige a startovala tam všechna esa včetně Danny de Bieho. Jelo se po měkkém poli a Karel dojel asi třetí nebo čtvrtý, takže jsme věděli, že po fyzický stránce je připravený perfektně. V Táboře chodil na sportovní školu, měl po vojně v Rudé Hvězdě. Závod na mistrovství světa pak byl hodně běžecký. Karel běhal dokonce i z kopců.“