Ani se nechce věřit, že byste ještě neměl celou trať nastudovanou. Jak je možné, že ji uvidíte až při oficiálním tréninku, stejně jako ostatní?
Při silničním tréninku jsem se byl na místě podívat už v září, ale to tam ještě byla kukuřice. Pak jsem to zkusil po svěťáku v Roubaix, ale to teprve stavěli trať, takže jsem si ji lépe prohlédl až teď v úterý. Ale snad šestkrát jsem přelézal plůtky, nejel jsem ji celou. Stejně jako nikdo přede mnou, nebyly tam žádné stopy.
Prozradíte, co vám odhalilo dosavadní oťukávání trati?
Ještě před týdnem předpověď počasí tvrdila, že bude od pondělí do neděle pršet. Proto jsem i zařadil běžeckou přípravu, abych se připravil na to, že se v závodě bude hodně běhat. A najednou se to změnilo. V noci mrzne, přes den jsou tři čtyři stupně. Až ale do terénu najede pár lidí, uklouže se to a rozjezdí, dojde i na ten běh.
Zatím jsem nepoznal, jestli si stěžujete, nebo vám to bude naopak vyhovovat.
Pro mě je lepší, když není závod jen o síle. Pokud ale bude dobrá forma, je charakter trati stejně vedlejší. Preferoval bych rychlejší závod, jenže se zároveň bojím, že to pak dopadne jako loni, kdy vepředu jezdila skupina dvaceti lidí – to je pak velká loterie.
Myslím, že kdyby to dopadlo jako loni, a vy byste obhájil stříbro, nikdo by se nezlobil.
To máte pravdu. Ale muselo by znovu přijít i stejné štěstí.
Pojďme raději k té formě. Odhadnete už, co předvedete?
V Miláně jsem teď na tom až tak dobře nebyl, jel jsem hodně na morálku. Standard výkonnosti zůstává, jen zatím neodhadnu, jestli se dostaví top forma. Po mistrovství republiky jsem byl na Mallorce, minulý týden jsem zase tvrdě trénoval, takže jsem snad dobře připravený.
Doléhá už na vás atmosféra? Jak o šampionátu a o vás informují belgická média?
Jsem pořád doma, takže to na mě zase tolik nedoléhá. Dnes ráno jsem si ale četl noviny a v nich jsem byl jmenovaný mezi kandidáty na titul. Až na mě z toho padla nervozita, jestli tahle očekávání dokáži naplnit.
Jak daleko to vlastně máte z domu do Hoogerheide?
Na kole to jezdím za pětadvacet minut. Mám to nejblíž ze všech startujících! V Hoogerheide jsem prakticky denně, protože tudy projíždím na tréninky. Na trati je třeba jeden kopec a ten jsem v minulém roce jel snad dvě stě krát! Tyhle úseky mám dobře zažité, ale závod nakonec bývá úplně jiný.
Vaše podpora bude asi bouřlivá, že?
Přijede autobus s mým českým fanklubem a toho si moc vážím. Pak se samozřejmě také objeví moji sousedé. Myslím, že na závodě bude šíleně lidí a bude to obrovská show.
Hloupá otázka, ale nedá mi to. Těšíte se?
Moc. Nejradši bych stál na startu a už vypálil. Také se ale těším až bude po všem a bude i konec sezony. A doufám, že teď přidám tu třešničku.
Dá se říct, s čím byste byl spokojený?
Loni jsem byl druhý, takže odpověď je zdánlivě jednoduchá. Já to tak ale neberu. Mistrovství světa je jeden z řady závodů sezony a pokud nevyhraji, výsledek nijak neovlivní tu příští. Neznamená nic v podobě financí nebo prestiže.
Tipnete si vítěze?
Ve velkém laufu je Nijs. Boom také vypadá docela dobře, ale není to takové jako před rokem. Z Belgičanů mohou vyhrát všichni, je zbytečné je jmenovat jednoho po druhém.
Vraťme se k národnímu šampionátu v Kolíně a již mnohokrát popsanému konfliktu s Radomírem Šimůnkem. Pomůžete si na mistrovství světa?
Je těžké říct, že si pomůžeme. Přestavte si, že bude odjetý Albert, který jezdí v Šimonově týmu, a my dva budeme za ním. Asi těžko můžu počítat s tím, že si v ten moment pomůžeme. A to samé platí, když vepředu bude Wellens, se kterým zase jezdím já. V sezoně máme nějakých sedmatřicet závodů v týmovém dresu, pak je jedno mistrovství světa v národním. Lidé by to měli takhle pochopit. Musíme ctít tým, který nás platí celý rok. Ale určitě si nebudeme nějak škodit.
Čtěte rozhovor s repretrenérem Petrem Kloučkem: Trenér Klouček: Štybar bude ve třech