V sobotu po nevalných výsledcích našich amatérů všudypřítomný písek zvednutý větrem skřípal mezi zuby a pálil v očích. O den později, při triumfu juniorů a pak za úspěšného účinkování Šimůnka mezi profesionály, gietenský písek ozářen sluncem hrál dozlatova.
Cyklokrosový trenér Vojtěch Červínek den před závodem v dějišti šampionátu prohlásil: „Je to tady lehké… Všechno hákové, chybí pořádný kopec, nebo úsek, kde by každý musel ukázat, co v něm je. Počkej, co tady zítra se svými soupeři udělá Šimůnek.“
Byl to souboj Šimůnkových technických a taktických předností, jeho elegance a lehkosti, se silou a zarputilostí domácích reprezentantů. Už v první polovině závodu se vytvořila šestičlenná skupina, v níž jeli tři domácí reprezentanti (Van der Poel, Hendriks a Baars) a s nimi kromě Šimůnka ještě Švýcar Honegger a Belgičan Lambrechts. Později se sem dotáhl také Francouz Le Bras a další Holanďan Bakel. Domácí reprezentanti byli v přesile.
„To bylo něco, co jsem předpokládal. A přiznávám, že jsem se toho i trochu obával. Byli smluvení a vědělo se, že když vítězství zůstane v Holandsku, tak ten nejúspěšnější ocení i finančně kamarády, co mu pomáhali. Já jsem něco takového navrhoval také u nás v týmu, ale průběh závodu to realizovat nedovolil. Zůstal jsem vepředu sám,“ vyprávěl po závodě novopečený mistr světa.
V posledním okruhu už s náskokem šlapala trojice pozdějších medailistů. V cílové rovince všechno zůstalo na Šimůnkovi a Van der Poelovi. Pár metrů před cílem Holanďan rezignovaně mávnul rukou. Popáté zůstane na mistrovství světa jen druhý. Šimůnek poprvé v profesionální kariéře vítězí. O Šimůnka se za cílovou čárou pere televizní komentátor s rozhlasovým, Van der Poelovi tečou slzy.
Fenomén profesionálního krosu Danny de Bie, který kvůli dopingové aféře sledoval závod jen v roli diváka, okomentoval úspěch svého největšího konkurenta stručně: „I kdybych startoval, nevyhrál bych, Šimůnek jel fantasticky!“