Projíždím český tisk a nestačím se divit. Sparťanský obránce Tomáš Řepka vyfasoval svou oblíbenou červenou kartu, Jarda Jágr z Rangers má za sebou zřejmě poslední zápas v NHL, hokejový šampionát v Quebeku, a tak dále a tak dále... Vždyť to sami všechno dobře znáte. A pak nějaký Roman Kreuziger skončil druhý v závodě Pro Tour Kolem Romandie.
Nějakou dobu jsem byl součástí tohoto mediálního světa a troufám si tvrdit, že jsem minimálně získal určitou míru nadhledu. Proto nebudu brečet nad tím, jak byla cyklistika opět upozaděná, a že si Romanův historický výsledek určitě zaslouží víc prostoru a větší zájem, než domácí fotbalová liga.
Neomlouvám novináře, snažím se na věc dívat reálně. Málokdo z nich má Romanovo telefonní číslo, natož nějakou základní představu o jeho závodním kalendáři nebo o cyklistice jako takové. Proto spoléhají na zpravodajství České tiskové kanceláře.
Platilo, platí a asi i bude platit, že pro českého deníkáře není nic horšího, než úspěch českého sportovce. V ten moment nastupuje hektika, stres a improvizace... Romanovi proto přeju, aby se co nejdřív stal pro české deníkáře doslova černou můrou. Stejnou, jakou je v jejich očích třeba Pavel Nedvěd. Tomu stačí, aby své „no“ upravil na „si“ a hned se v redakcích svolávají porady a přelamují stránky.
