Opět jsem po třech letech zažil na vlastní kůži atmosféru světového šampionátu.
Naposledy jsem totiž startoval na MS v roce 2006 ve švýcarském Aigle,kde jsem získal stříbro v časovce.
V následujícím roce jsem nereprezentoval na MS v Bordeaux a jistou satisfakcí mi byl start na Panamerických hrách
v Kolumbii,se ziskem tři medailí ve světové konkurenci.
V loňském roce jsem chyběl i na Paralympiádě v Pekingu. Kvůli účasti na letošním MS jsem obětoval skutečně dost…
Italové zorganizovali výborné mistrovství světa na nelehkém okruhu,který prověřil všechny závodníky.
Já jsem nejdříve absolvoval časovku a po polovině závodu dokonce šahal po medaili.Bohužel ve druhé části mi citelně došlo a byl jsem rád i za 5.místo. Zvítězil letošní fenomén chronometru Ital Macchi.
Je zřejmé,že silniční závody s hromadným startem jezdím v letošní sezóně o cosi lépe než časovky a v mistrovském závodě to bylo vidět. Cítil jsem se celý závod výborně a byl jsem schopen ovlivňovat jeho průběh.Zhruba v polovině závodu nás zůstalo vepředu šest.Již zmiňovaný mistr světa z časovky Ital Macchi,dva Francouzi – bronzový Thirionnet z časovky a ,,vrchař roku“ Bahier,paralympijský šampión z Atén Španěl Garcia,překvapivě také nejlepší spurtér mezi jednonožci Venezuelan Garrido a já.
Kilometr před cílem kopec,který jsem vyletěl jako první,krátký sjezd a ostrá zatáčka doprava.Následoval již jen 300metrový cílový spurt.
A právě v té ostré zatáčce ve velmi vysoké rychlosti mě opustilo štěstí a píchnul jsem přední kolo.Chvilku jsem drhnul pravou rukou železné plůtky a jen shodou okolností jsem neskončil v kotrmelcích. Hned mi samozřejmě ujeli tři závodníci a čtvrtý za moment. Byl jsem rád,že jsem uhájil,alespoň 5.pozici před dalšími cyklisty. Z vítězství se naprosto neočekávaně radoval Garrido.
Až posléze jsem se od českých fanoušků,kteří se přijeli podívat a úžasně povzbuzovat dozvěděl,že Tí kteří byli v kopci se domnívali,že mám jistou placku a úsměv na rtech jim ztvrdnul když se dozvěděli o mém konci.
I taková je někdy cyklistika a příště bude snad více štěstí na mé straně. Doufám,že už v listopadu na dráhovém MS v Manchesteru.
Michal Stark,
Dukla Praha