Sice nejde o revoluci, ale ani o odevzdání zbraní

Být cyklistou znamená hrdost nebo veřejné opovržení?

Všichni v cyklistice víme, jak obraz cyklistiky poškodily a poškozují dopingové skandály. Ovšem co je doping? Podle mne jakékoli nečestné jednání. Mezi nečestné jednání však patří víc, než se jen zvýhodnit nad ostatními. Například anonymní příspěvky považuji za nefér jednání. Pokud někoho kritizuji, ať oprávněně či neoprávněně, patří mezi slušnost říci, kdo jsem a proč to dělám. Přesto i anonymní článek může být schopen poučit. Je smutné, že člověk který byť možná vzdáleně ví, o co se jedná, není ochoten otevřeně vystoupit proti bezpráví, ať již je vyvíjené kýmkoli. Možná se bojí, že bude (podobně jako já) popotahován a navíc třeba nemá čisté svědomí. Kdo ví? Je však třeba s tím něco dělat.

Článek "Revoluce proti revoluci" mně ani nepohoršil, ale ani příliš nepoučil. V tomto článku bylo zmíněno i mé jméno a spousta lidí ani neví, co vlastně chci a proč kritizuji svaz. Dělám to však veřejně a v souladu se stanovami ČSC. Přestože čelní představitelé svazu se jimi neřídí (viz. například právo na odpověď).

Byl jsem nominován na mimořádnou konferenci. Přestože nevěřím, že se příliš změní, nechci jen nečinně přihlížet, jak se cyklistika dostává do stále větší a větší krize. Chci cyklistům vrátit jejich hrdost. Chci, aby každý, ať již dělá jakoukoli disciplínu, mohl být hrdý na to, že je členem velké rodiny cyklistů.

Tahle rodina nikdy nebude ideální, vždyť lidé jsou různí. Ale každá rodina, pokud chce fungovat, musí mít jasně a transparentně vytvořená pravidla. Tato pravidla jsou v našem případě stanovy. Ty stávající mají jak dobré, tak špatné pasáže. Špatné věci by se měly postupně napravovat, dobré zachovat. Co je dobré a co ne, snad již ukázal čas. Dokud se však nevymyslí nic lepšího, je nutné ty stávající dodržovat.

Byl jsem označen za tu za aktivistu, tam za provokatéra, ale nejde mi o nic víc, než aby vznikly nové demokratičtější stanovy, kde budou skutečně představitelé svazu voleni členskou základnou. Jde mi o to, aby již vedení nerozhodovalo koho nominovat a koho ne. Skutečně nejde o to, kdo bude na teplých židlích sedět. Oni totiž nejsou teplé, ale horké a i když na nich bude sedět někdo jiný, nebudou ty židle ani teplejší, ani chladnější.

Kdo něco dělá, musí počítat s tím, že bude kritizován. A upřímně, některé kritiky jsou velmi inspirativní. Tím, že někoho nemám rád, nebo neuznávám jeho kroky, ještě neznamená, že neudělal nic pro cyklistiku. Nebo že cokoli navrhne je špatně. Je nutné soudit program, návrhy, otevřenost, mít plán, nebát se ho aktuálně podřizovat okolnostem. Ale není možné ho obracet o 180°, což se již mnohokrát u celé řady svazových funkcionářů stalo.

Nemám rád lži a také lidi, co nedodržují to, co veřejně slíbí. Nemám rád ty, kteří lžou do očí. Proto mi hodně lidí ze stávajícího vedení vadí, ovšem na druhou stranu jim nechci a nebudu ubírat jejich zásluhy. Každý by měl jednat podle svého svědomí a co mu jeho osobní čest dovolí. Můj názor je, že je úplně jedno, kdo v čele svazu stojí, ale cyklisté by měli mít možnost určit, co po vedení chtějí a vedení by mělo mít svou osobní čest, že pokud lžou a nedodržují svůj program, měli by odstoupit a to pokud možno sami.

Pokud tak nečiní, měl by mít ten, komu bylo jeho právo upřeno, možnost požadovat trest. O tom, co jsme si udělali soukromě nebo na schůzích s tím nikde vystupovat nemoh. Ale mohu vystoupit s tím, co je v zápisech. To ano.

Na minulé svazové konferenci byli do vedení svazu zvoleni pan Štětina do funkce prezidenta, pan Holeček do funkce předsedy revizní a kontrolní komise. Oba tito pánové mi na konferenci slíbili do 14 dnů odpovědět na můj příspěvek k silničnímu ČP mužů. Konference opravdu nebyla před 14 dny (dva roky nestačí), navíc se od té doby událo dost věcí, které mně přesvědčily, že nějaká osobní čest u předních funkcionářů chybí. Je smutné, když už na konferenci vám vrcholní představitelé lžou. Mohu mít tak k těmto představitelům důvěru? Přesto všechno a možná právě proto mi jde o změnu stávajících stanov a zejména o vyškrtnutí poslední věty:

„Závazný výklad stanov provádí výhradně VV a prezídium ČSC“.

Pokud si VV a prezídium vykládá, že je lež v souladu s jejími rozhodnutími, pak je vše v pořádku a v souladu se stanovami. Pokud se má něco změnit, není možné, aby si členové prezídia a VV mohli dělat co chtějí. Není také možné, aby členem prezídia byl člověk nevolený, jako je tomu dnes v podobě pana sekretáře Svobody.

Zcela zásadní věc, která se musí změnit je otevřenost a možnost kontroly. A to všemi. Pokud je závodník přistižen při dopingu, je potrestán. Stejně je potrestán při jakémkoli přestupku proti pravidlům či stanovám. Proč nejsou trestáni stejně členové VV, prezídia, ale i pan prezident? Stanovy by měly platit pro všechny členy organizace a vrcholní představitelé by měli jít příkladem. Nevím, jestli jsou tyto řádky k smíchu či k pláči, kritici se jistě najdou, ale proč ne. Chtěl jsem jen veřejnosti sdělit o co mi vlastně jde.

Nové stanovy by měly především dát přesně a jasně závazný řád pro všechny členy organizace zvané ČSC a stejně by měli stanovy dodržovat jak členové prezídia, tak VV, komisí, trenéři, rozhodčí i závodníci. Jasně dané volební právo. Jasný disciplinární řád a pak ať klidně zůstanou stanovy stávající. Podle mého názoru je nutné, aby ze stanov vypadla ona poslední věta a pak se musí dopsat jasný volební a disciplinární řád, včetně volby zástupců disciplín.

Nemá cenu dělat stanovy příliš složité, ale je nutné, aby se dodržovaly a pokud ne, aby byla páka na ty, co se jimi neřídí. Práva, ale i povinnosti by měly platit pro všechny. Pak si myslím, že má tenhle sport šanci získat si zpět svou hrdost.

Karel Kopr